Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3026
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 71 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: Francouzská“ pistole firmy A.V.Lebeda
Posted on Pátek, 25. květen 2007 @ 06:00:00 CEST od Jan_Tetřev

Články
Vysocí důstojníci se od masy těch nižších a od mužstva rádi výrazně odlišují. Zvláště pak, když se jedná dokonce o důstojníky generálního štábu. Nejinak tomu bylo s důstojníky generálního štábu armády francouzského císaře Napoleona III.



Když k tomu připočteme skutečnost, že od roku 1854 byla Francie angažována ve zdlouhavé válce, jíž se dostalo názvu Krymská, nedivíme se, že v roce 1855 zasedla ve Francii komise důstojníků generálního štábu a vysokých hodností všech druhů vojska, aby řešila otázku lepší osobní výzbroje vysokých důstojníků. Pánové rozhodli, že nejvhodnější bude perkusní pistole s hlavněmi ráže 17,1, ležícími nad sebou.

Pro zkoušky byly objednány dvě vzorové zbraně od firmy Rebeau-Montillet ze St.Etienne. Firma vznikla sňatkem příslušníka známé puškařské (hlavňařské) dynastie Pierra Rebeauda s Margueritou Montillet. Firma Rebeaud-Montillet (signovala též Rebeau-Montillet) své výrobky vystavovala na pařížské světové výstavě v roce 1855, kde obdržela stříbrnou medaili. Na výstavě se objevily i obě zkušební pistole pro důstojníky generálního štábu, na nichž se proto objevilo značení „EXPon UNIlle 1855“. Jedna z těchto zbraní je uložena v pařížské Invalidovně, druhá, uložená v soukromé sbírce byla publikována v DWJ č.1/2005.
Perkusní pistole-kozlice byly nakonec jako vzor 1855 zavedeny do výzbroje. Jde o perkusní předovky s hlavněmi, ležícími nad sebou, se dvěma zadními zámky a dvěma spouštěmi. Kovový nabiják je umístěn na pravé straně svazku ve dvou objímkách a proti vypadnutí je jištěn řetízkem. Hlavně jsou drážkované 48 (!) drážkami, což je u vojenských zbraní jistě neobvyklé, ale pro důstojníky generálního štábu muselo být vždy něco extra. Spoušťový oblouček má ostruhu, rukojeť v novorenesančním stylu s lesklou politurou je kanelovaná a z ploché hlavice vychází kuželka k uchycení kroužku pro řemínek.

Jelikož francouzští důstojníci byli povinni si svoji výzbroj pořizovat sami a ti z generálního štábu nebyli žádní chudáci, výroba pistolí modelu 1855 se odhadem jen asi z 10% realizovala ve státních manufakturách St.Etienne a Chatellerault. Zbraně z manufaktur se mezi sebou liší maximálně materiálem hlavně a odpovídají přesně vzoru. Zbytek pistolí vyrobily více či méně špičkové puškařské firmy v Paříži (Faure-Lepage, Carron, Lepage-Moutier, Gastinne Renette, Delvigne), v St.Etienne (Berger, Bizalion, Flachat, Granger, Jalabert-Lamotte). Další zbraně vznikaly v Lutychu a existuje i řada nesignovaných exemplářů.

Jednotlivé exempláře, které nevznikly ve státních manufakturách se mezi sebou liší nejen bohatstvím výzdoby, ale i tvarem rukojeti, umístěním kroužku pro řemínek, umístěním a uchycením nabijáku i drážkováním. Některé exempláře mají v rukojeti dokonce schránku. Vznikla tak nepřehledná řada vzájemně odlišných, ale v zásadě velmi podobných pistolí. Ty nezdobené, pocházející ze státních manufaktur, jsou na trhu ceněny mnohem více než ty z věhlasných puškařských dílen.

Služba perkusních pistolí vzoru 1855 byla ve francouzské armádě krátká. Výroba ve státních manufakturách byla zastavena již roku 1861. Ostatně již v době jejich zavedení francouzské námořnictvo úspěšně zkoušelo revolvery Lefaucheux model 1855. Éra krátkých palných zbraní nabíjených zezadu již klepala na dveře a tuto skutečnost brali na vědomí i důstojníci generálního štábu.

Jak jsem již uvedl, perkusní pistole vzoru 1855 byly vystaveny také na světové výstavě v Paříži roku 1855. Ano, jde o tutéž výstavu, které se jako návštěvník zúčastnil pražský puškař Antonín Lebeda mladší a o níž dokonce spolu s Dr.Edmundem Schebkem napsal brožuru s dlouhým názvem „Bericht über die Feuerwaffen und die übrigen auf das Kriegswesen bezüglichen Gegenstände der Pariser Welt-Ausstellung im Jahre 1855“.

V každém případě se v produkci firmy Lebeda ve druhé polovině 50. a zřejmě i na počátku 60.let 19.století objevují perkusní pistole-kozlice vojenského typu, které jsou francouzskému vzoru 1855 velmi podobné. Ostatně Lebedova firma je v literatuře uváděna jako jeden z civilních výrobců těchto pistolí. Můžeme říci, že byla výrobcem, který sídlil ze všech nejvýchodněji.

Perkusní vojenské pistole-kozlice Lebedova firma v době, kdy ji již vedli zakladatelovi synové, nabízela počátkem 60.let 19.století také švýcarskému jezdectvu. Zda to byly právě zbraně, vycházející z francouzské pistole vzoru 1855, bohužel nevím, ale možné to je.
Dvě Lebedovic pistole, vycházející zcela nepochybně z francouzského vzoru, jsou uloženy ve sbírkách Národního zemědělského muzea na zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Mají ráž kolem 14 mm a délku 36 cm.
Lebeda-pistole-kozlice
Obě zbraně jsou perkusní předovky, signované na zámkových deskách „A.V.LEBEDA / IN PRAG“. Z německé signatury vyvozuji, že nebyly určeny zákazníkům ve Francii, ale zákazníkům německy hovořícím, tedy nejspíše důstojníkům rakouské armády. O tom svědčí i ráže. Ostatně proč by si francouzští důstojníci objednávali nepříliš honosné pistole v Praze, když měli dostatek výrobců téhož zboží mnohem blíže.

Lebeda-pistole-kozlice
Lebeda-pistole-kozlice
Lebeda-pistole-kozlice
Provedení zbraní je sice důkladné a kvalitní, ale nijak honosné. Nepochybně byly určeny k dennímu nošení a službě v poli. Na rozdíl od Lebedových dvojhlavňových pistolí na náboje Lefaucheux se závěrem Lefaucheux, vycházejících z modelu, nabízeného pro švýcarskou armádu (Střelecký magazín č.2/2005), které byly zřejmě číslovány v rámci vlastní číselné řady nebo vůbec, perkusní pistole-kozlice z Ohrady mají výrobní čísla 6256 a 6257 a zařazují se tak do souvislé číselné řady Lebedových výrobků. Výrobní čísla je řadí do druhé poloviny 50. nebo na počátek 60.let 19.století. Zatímco párové pistole v jedné kazetě nesly u Lebedových zbraní vždy jedno, na obou zbraních stejné výrobní číslo, tyto zbraně mají každá své číslo a zřejmě se tedy prodávaly i jednotlivě.
Lebeda-pistole-kozlice
Lebeda-pistole-kozlice
Lebeda-pistole-kozlice
Hlavně z Bernardova damašku obou zbraní jsou drážkované. Drážkování nese poměrně silné stopy opotřebování.

Nabiják je umístěn na pravé straně hlavňového svazku ve dvou objímkách. Proti vypadnutí a ztrátě při nabíjení je zajištěn třmenem, což je řešení osvědčenější než řetízek u původního francouzského vzoru.

Lebeda-pistole-kozlice

Povrchové úpravy jsou dochovány s původními stopami nošení. Na jednoduše zdobených zámkových deskách se signaturou výrobce, nacházíme zbytky mramorování, podobně jako na spoušťovém obloučku, na jehož spodní straně je u každé zbraně výrobní číslo. Na pažbě obou zbraní je původní lesklá politura, rybina je mírně zahlazená.

Jeden z kohoutů zbraně číslo 6257 má v současnosti uražený hmatník.

Kolik pistolí tohoto typy firma bratří Lebedů vyrobila, mi není známo, stejně jako je nejasné, jaký s nimi zaznamenala úspěch. Jen mi připadá, že oproti éře Antonína Vincence Lebedy jsou takovéto výrobky, byť nepochybně kvalitní, krokem zpět nebo alespoň nesprávným směrem.
Lebeda-pistole-kozlice

Lebeda-pistole-kozlice






Autor děkuje ing.Václavu Kasalovi a Mgr.Martinu Slabovi z Národního zemědělského muzea na zámku Ohrada za umožnění studia těchto zbraní.

Foto: Jana Procházková





 

 
Příbuzné odkazy
· Microsoft
· W3 Consortium
· HTML Standard
· KDE
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt