Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3026
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 70 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Moderní zbraně: Jan Skramoušský: Samopal Sterling
Posted on Čtvrtek, 31. leden 2002 @ 08:00:00 CET od David_Pazdera

Články Článek převzatý se svolením autora z časopisu Střelecký magazín

Mezi nejznámější anglické automatické zbraně z druhé světové války patří bezesporu kulomet Bren a řada samopalů Sten. Na rozdíl od lehkého kulometu, který byl vyráběn již od roku 1937, se samopaly dostaly do výzbroje v masovém měřítku teprve v průběhu války. Je pravdou, že britské námořnictvo mělo ve své výzbroji samopaly Lanchester, které však můžeme řadit mezi kopie německého samopalu Bergmann 28/II. Méně známá je skutečnost, že již během války se v Anglii vyvíjely další typy samopalů, které armáda zkoušela. Zde má také kořeny samopal George Williama Patchetta.

Počátek vývoje této zbraně lze datovat rokem 1942, kdy George W. Patchett zkonstruoval první prototyp malého samopalu označovaného jako Patchett Mk.I. No. Exp. I, který byl v září onoho roku přihlášen firmou Sterling Engineering Company z Dagenhamu v hrabství Essex do armádní soutěže samopalů. Zbraň byla zajímavá konstrukcí teleskopického pouzdra závěru, které bylo možné zasunout do ochranného pláště hlavně a pomocí sklopené ramenní opěrky oba celky zajistit ve složeném stavu. To bylo pochopitelně možné pouze v případě, že se závorník nacházel v přední poloze. druhou zvláštností prototypu byl otočně zavěšený nožový bodák umístěný pod ochranným pláštěm hlavně. Samopal byl zařízen pro náboje 9 mm Parabellum a jeho zásobníková šachta umožňovala použití zásobníků samopalů Lanchester s kapacitou 50 nábojů a zásobníků pro samopaly Sten, jejichž kapacita činila 32 náboje.

V následujícím roce již firma Sterling Engineering Company Ltd., která také byla výrobcem samopalů Lanchester, měla vyvinut nový prototyp označovaný jako Patchett Machine Carbine. Ten byl ve 100kusové sérii vyroben pro srovnávací zkoušky s samopaly V 42, Viper, BSA, MCEM, které probíhaly až do konce druhé světové války, aniž by zkušební komise dospěla k jednoznačnému rozhodnutí. V roce 1947 zkoušky pokračovaly a teprve roku 1953 dospěla zkušební komise k rozhodnutí zavést do výzbroje samopal Sterling Mk 2 pod označením L2A1. V roce 1955 vznikla vylepšená verze s označením Mk. 3, která byla pro odlišení od předchozího provedení označena jako L2A2. Od modelu L2A1 se odlišovala chránítkem mušky a segmentovým zásobníkem s kapacitou 34 nábojů. Jeho konstrukce byla chráněna dvěma britskými patenty č. 615 471 a 692 768. K této verzi byl rovněž vyvinut nástavec pro střelbu slepými náboji.

Ve stejném roce vznikla další varianta Mk.4, která se do výzbroje dostala pod označením L2A3. Ta však již byla částečně vyráběna v Royal Ordnance Factory. Další verzí samopalu Sterling byla varianta Mk.5 zařízená pouze pro střelbu v samonabíjecím režimu. Bývá také označována jako Police Carbine, což vyjadřuje její určení pro policejní jednotky. Velmi zajímavá byla také varianta s integrovaným tlumičem L34A1. Tlumič by v přední části opatřen uzavírací klapkou, která snižovala rychlost výtoku plynů. Uzavírací klapka byla ovládána prostřednictvím táhla čelem závorníku. Ve fázi, kdy závorník doběhl do přední úvrati, posunul táhlo směrem vpřed a to otevřelo uzavírací klapku tlumiče.

Pro export do Spojených států byla vyráběna rovněž samonabíjecí varianta s označením Mk.6, avšak s hlavní dlouhou 410 mm. V dostupné literatuře je uváděno, že do roku 1983 bylo vyrobeno okolo půl milionu kusů.

Ačkoliv celkově působí samopal Sterling nevzhledným dojmem, jeho konstrukce nese některé velmi promyšlené prvky. Již sama pistolová rukojeť umístěná pod těžištěm zbraně má příznivý sklon, který umožňuje příjemné držení při střelbě od boku. Tento typ střelecké pozice byl preferován již v průběhu války a poznamenal zákonitě také posuzování ovladatelnosti samopalů v poválečném období. Na levé straně odnímatelného spušťadla je umístěna páčka přepínače režimu střelby. V přední poloze ramene přepínače je režim nastaven na nepřetržitou střelbu limitovanou kapacitou zásobníku a délkou stlačení jazýčku spouště. Střední poloha značená nápisem Fire umožňuje střílet jednotlivými ranami. Zadní poloha ramene je pojistná. Přepínač lze tedy velmi pohodlně ovládat palcem pravé ruky.

Na rozdíl od většiny samopalů je zde spušťadlo odnímatelné. Rukojetí prochází kolík, jehož hlava s drážkou je situována na pravé straně pažbičky. Na té se také nachází vylisovaný kruh v jehož vertikální rovině je umístěn symetricky nápis LOCK (uzamčeno) a v horizontální rovině je slovo FREE (volný). Pokud je pojistný kolík s drážkou ve vertikální rovině, je spušťadlo zajištěno. Když je kolík otočen do roviny s nápisem FREE, lze jej z levé strany pažbičky špičkou střely vytlačit. S jeho vytažením je spušťadlo uvolněno a je možné ho vyjmout. Otočení kolíku lze v polních podmínkách provádět také vsazením okraje nábojnice do drážky. Pro čištění zbraně je odnímatelné spušťadlo pochopitelně výhodnější. Snadno se zbavuje nečistot ať již mechanickou nebo chemickou cestou.

Pouzdro závěru je vyrobeno z ocelové bezešvé trubky o vnějším průměru 38 mm se sílou stěny 2 mm. V přední části tvoří perforovaný ochranný plášť hlavně. Povrch zbraně je chráněn kladívkovým vypalovacím lakem.

Zcela markantním znakem samopalů Sterling je závorník opatřený na obvodu čtyřmi šikmými vodicími žebry. Každé žebro je 6,6 mm široké a 0,6 mm vysoké. Vnější průměr závorníku činí 34,8 mm a jeho průměr mezi žebry je 33,6 mm. Tímto konstrukčním rysem je dosaženo jednak nižšího tření závorníku o pouzdro závěru, ale také je zvýšena odolnost vůči znečištění. Šikmá orientace vodicích žeber napomáhá ke stírání a odstraňování nečistot vniklých do pouzdra závěru. V zadní části závorníku je vsazeno pouzdro s nárazníkovou pružinou.

Na předním rádiusu výhozného okénka a u základny mušky jsou připájena chránítka, jejichž úkolem je zabránit sklouznutí střelcovy levé ruky k prostoru výhozného okénka, nebo v opačném případě k ústí hlavně. Na levé straně pouzdra závěru je připájena zásobníková šachta, jejíž zadní partie nese záchyt zásobníku a vyhazovač. Samotný záchyt zásobníku je snadno odnímatelný, neboť je v zásobníkové šachtě upevněn závitem stiskátka zásobníku. K vyjmutí vyhazovače je však nutné vyjmout imusový šroub, který prochází příčně dříkem vyhazovače. Pokud je nutné vyjmout hlaveň z pouzdra závěru, je nutné nejen odšroubovat matici hlavně, ale také uvolnit právě vyhazovač, jehož rameno brání volnému vysunutí hlavně směrem vzad. Matice hlavně je konstrukčně řešena tak, že kromě vnitřního závitu má odpruženou západku, jejíž hrana při dotahování přeskakuje přes podélné drážky vytlačené na vnějším průměru hlavně před závitem. Při dotažení hlavně je tak závit pojištěn proti uvolnění při vibracích hlavně během střelby. Konstantní radiální polohu hlavně zajišťuje pouzdro vsazené v přední části ochranného pláště. Jeho otvor má kruhový tvar se seříznutým vrchlíkem. Ta část hlavně, která jím prochází má odpovídající průměr s odfrézovanou plochou.

Vertikálně sklopná ramenní je ve sklopené poloze zachycena závěsem na spodní vzpěře opěrky do výřezu v ochranném plášti. Pokud je nutné opěrku rozložit, stačí vykývnout zadní konec plechové botky směrem dolů. Tím dojde k uvolnění ramenní opěrky. Její zajištění v zadní poloze již není tak jednoduchou záležitostí. Obě ramena opěrky mají na vnitřní ploše pravoúhlé výstupky, které zapadají do vybrání ve spodní části matice pouzdra závěru. K tomu, aby bylo možné matici stlačit směrem vpřed, je nutné stisknout pojistnou západku ve spodní části pouzdra závěru, která omezuje axiální pohyb matice. Za současného stisknutí a zatlačení matice směrem vpřed je teprve možné dát opěrku do její konečné polohy. Vzhledem k vertikálnímu vyklápění opěrky zavěšené na pouzdru závěru dvěma rameny také není možné při vyklápění a skládání opěrky držet samopal za rukojeť. V tomto ohledu tedy samopal Sterling právě nevyniká. Vzhledem k tomu, že byl oficiálně zařazen do výzbroje v roce 1953, můžeme její konstrukci porovnat s ramenní opěrkou našich samopalů Sa 23/25 a Sa 24/26, která ji ve všech ohledech předčí.

Mířidla jsou tvořena pravoúhlou muškou s šířkou 1,3 mm a překlápěcím dioptrickým hledím stavitelným na 100 a 200 metrů. Průměr průhledíku dioptru činí 2,2 mm, což umožňuje střelci vidět nejen mušku s bočními chránítky, ale také sledovat prostor v oblasti záměrné. S obdobně koncipovanými mířidly se lze setkat u americké samonabíjecí pušky Ml Garand a samonabíjecí karabiny M1 A1.

Zásobník samopalu Sterling je výrobně nesporně složitější, než u jiných samopalů. Jeho tělo je tvořeno celkem čtyřmi plechovými díly spojených bodovými sváry. Velmi zajímavým rysem je konstrukce podavače, která není tvořena jedním výliskem, nýbrž základnou, na které jsou paralelně upevněny dvě otočné kladky, které umožňují minimalizovat tření podavače při střelbě. Lze věřit tomu, že zásobník je velmi odolný vůči znečištění a funguje spolehlivě také za zhoršených podmínek.

Samopaly Sterling se dostaly do výzbroje v 90 státech světa. Kromě Velké Británie je používala Kanada a Indie a v bojovém nasazení byly použity ještě při válce v Perském zálivu.

Samopal Sterling L2A3
Ráž: 9 mm Luger
Celková délka s vyklopenou ramenní opěrkou: 690 mm
Celková délka se sklopenou ramenní opěrkou: 483 mm
Délka hlavně: 198 mm
Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 3 470 g
Kapacita zásobníku: 34 nábojů
Teoretická kadence: 550 r/min.

Převzato se svolením autora ze SM 10/2001, s. 10-12.

 

 
Příbuzné odkazy
· NASA
· Více o Články
· Novinky od David_Pazdera


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1.5
Hlasů: 2


Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt