Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3026
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 66 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Odborná literatura: Klíč k úspěchu leží v oblasti C4ISTAR
Posted on Středa, 09. září 2009 @ 05:00:00 CEST od David_Pazdera

Články S Lukášem Visingrem o jeho vztahu ke zbraním, jeho knize a pěti dimenzích moderní války. Převzato ze SR 5/2009.

Lukáš Visingr patří k lidem, kteří nemají problémy se zveřejňováním svých názorů a podrobných informací o své osobě na Internetu. Každému, kdo se chce o tomto stálému spolupracovníkovi Střelecké revue (a řady dalších tištěných a elektronických médií) dozvědět více, postačí zadat adresu http://lvisingr.czweb.org/, načež rychle zjistí, že má co do činění se zajímavým mladým člověkem s pozoruhodně vyhraněnými názory a zájmy a aktivitami velmi blízkými profilu našeho časopisu. O tom svědčí i následující rozhovor vedený nedlouho před vydáním první Lukášovy knihy "Zbraně 21. století".

Na vašich stránkách se o vás dozvíme první poslední, např. že jste se narodil v roce 1983, žijete v Tišnově, máte za sebou úspěšné bakalářské studium oborů Bezpečnostní a strategická studia a Politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, pokračujete magisterským studiem oboru Bezpečnostní a strategická studia tamtéž, kromě spolupráce se Střeleckou revue působíte zejména jako stálý spolupracovník časopisu ATM, jste (mimo jiné) workoholik… Pokud jsem se však nepřehlédl, nikde jsem se nedočetl, co vás vlastně přivedlo k tak intenzivnímu zájmu o vojenskou techniku a k tomu, že o tomto tématu pilně píšete.
Moderní technika mě fascinovala vždycky, ale nejen ta vojenská. Závodní auta, letadla, kosmické lodě, počítače, sdělovací technika… Jako většina lidí v mém věku jsem prošel i obdobím vášnivého hraní počítačových her, a to už jsem stále více inklinoval k vojenství: simulátory vojenských letadel, hry o speciálních jednotkách, strategické a taktické hry. Už na konci středoškolských let jsem byl rozhodnut, že se chci zabývat vojenskou technikou. Kupoval jsem si knihy a časopisy na toto téma a v roce 2001 jsem publikoval svůj první článek na serveru Military.cz; týkal se projektu bitevního vrtulníku Mi-40. V roce 2003 přišla nabídka z Armádního technického magazínu a za dva roky i ze Střelecké revue. Zbytek, jak se říká, už je historie.

Z vašich článků a z komunikace s vámi jsem získal dojem, že se věnujete zejména – zjednodušeně řečeno – těžší a sofistikovanější technice a že ruční palné zbraně stojí tak trochu mimo váš záběr. Na druhou stranu, mezi tématy, která vás obzvláště zajímají, zmiňujete také „ruské automatické zbraně na geniálním principu Michaila Timofejeviče Kalašnikova“. Jaký je tedy váš vztah k palným či střelným zbraním a jaké s nimi máte osobní zkušenosti?
Je pravda, že ruční palné zbraně nikdy nebyly ve středu mého zájmu, ale několik textů o nich jsem přece jen publikoval, i když to bylo zejména o kuriozitách, např. o raketové pistoli Gyrojet. Moje praktické zkušenosti s palnými zbraněmi však nejsou příliš rozsáhlé. Měl jsem v ruce několik běžných i méně běžných typů, ale snad nejvíce mi „sedla“ futuristická kompaktní puška FN P90. Mezi moje oblíbené zbraně patří i ty mechanické, tedy luky, kuše a praky. Málokdo mimo okruh znalců si uvědomuje, že tyto účinné zbraně používá řada speciálních sil. Pušky Michaila Kalašnikova mě zaujaly především svou úžasnou jednoduchostí a spolehlivostí, ale současným požadavkům už asi nedostačují. Vždyť i „voják 21. století“ pro armádu Ruské federace by neměl být vybaven zbraní řady AK, nýbrž puškou s jiným funkčním systémem, zřejmě Nikonov AN-94.

Koncem března vydalo pražské nakladatelství Mladá fronta vaši první knihu s příznačným názvem Zbraně 21. století. Jak tahle publikace přišla na svět a o čem je?
Její základ se zrodil už v roce 2007, kdy jsem měl pro sborník o současných ozbrojených konfliktech vytvořit příspěvek o nejmodernější vojenské technice. Tento projekt ale nakonec nebyl realizován a já jsem napsal jen osnovu. Počátkem roku 2008 mě oslovila Mladá fronta, zda bych chtěl publikovat knihu právě na toto téma. Onu osnovu jsem naštěstí nesmazal, a tak se po malých změnách stala i základem knihy. Kromě zachycení současné úrovně techniky se snažím i o prognózu vývoje zhruba do roku 2025. První část se zabývá obecnými trendy, jako je obtížná zjistitelnost, nesmrtící zbraně či prostředky bez osádky. Ve čtyřech dalších kapitolách jsou popsány konkrétní kategorie techniky rozdělené podle „dimenzí války“, tedy zbraně kosmické (včetně dnes tak diskutované protiraketové obrany), letecké, pozemní (včetně výbavy jednotlivce) a konečně námořní.

Ve své knize popisujete techniku, která se mnohdy nachází ještě ve fázi vývoje či jenom výzkumu. Leckdy se zdá, jako by patřila spíše do oboru sci-fi. Do jaké míry tento impozantní technologický vývoj koresponduje s bojovým nasazením vyspělých západních armád, které dnes zpravidla čelí nepříteli, který je primitivně vyzbrojený, ale těžko identifikovatelný a vysoce odhodlaný a používá metody guerilly a terorismu?
Podle mého názoru koresponduje velice silně. Dnes máme stále častěji možnost vidět, že nové typy zbraní přicházejí na bojiště v Afghánistánu či v Iráku už v rámci vojskových zkoušek, protože právě taková supermoderní technika umožňuje porazit i nepřítele, proti kterému zbraně „armád studené války“ nestačí. Můžu uvést jeden příklad, jenž dokládá, že historie má smysl pro ironii: Významného funkcionáře al-Kajdy, který pomáhal plánovat útoky provedené 11. září 2001 za použití unesených civilních letadel, zabila raketa vypálená z bezpilotního bojového letounu!

Na které úrovni bojiště se podle vás dnes rozhodují a v nejbližší budoucnosti budou rozhodovat války? Které prvky výzbroje jsou a budou klíčové?
Možná bych tu navázal na zmínku o čtyřech „dimenzích války“. Někteří odborníci totiž mluví o tom, že by měla být vydělena i dimenze pátá, a to informační sféra. V každém případě jsem přesvědčen, že klíč k úspěchu leží právě v oblasti, která bývá označována zkratkou C4ISTAR: Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance, čili velení, řízení, spojení, počítače, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum. Jde o nadvládu nikoli v palebné síle, nýbrž nadvládu ve schopnosti rychle a přesně získávat informace, rozhodovat se a splnit zadaný úkol co nejefektivněji a s co nejmenšími prostředky. Pořídit si moderní tank nebo stíhací letoun může leckterý stát, ale vybudovat provázanou „síť“ na principu C4ISTAR je podstatně složitější. V tom je dosud náskok vyspělých západních zemí obrovský a pochybuji, že by mocnosti jako Čína mohly tento odstup nějak rychle zmenšit.

A jaký význam má z tohoto hlediska pěšák a jeho výzbroj? Stále ještě platí, že „území, na které nevstoupila noha pěšáka, není dobyto“?
V doslovném smyslu to snad platí v klasických „clausewitzovských“ válkách, tedy konfliktech dvou regulérních armád států o sporné území. Jenže takových střetnutí je dnes málo. Jak jste sám řekl, armády vyspělých zemí dnes nejčastěji bojují v asymetrických válkách proti nestátním skupinám. V afghánských horách, arabských slumech či kolumbijské džungli toho klasický „těžký“ pěšák příliš nezmůže. Takové prostředí možná ani nelze v konvenčním smyslu „dobýt“, ale o to přece dnes ani nejde. Cílem války proti terorismu je vyhladit nepřítele, nikoli obsadit území. Je to válka speciálních jednotek, boj „lovců a zabijáků“, kteří porazí teroristy v jejich vlastní hře. Na druhou stranu by bylo nešťastné, kdyby armády podlehly představě, že ony klasické války mezi státy už zcela zmizely a nikdy se neobjeví. Sice tvoří menšinu, avšak pořád existují; stačí připomenout loňský konflikt o Jižní Osetii. A odborníci Pentagonu předpokládají, že do roku 2020 se USA pravděpodobně dostanou do nějaké „big shooting war“, tedy rozsáhlé konvenční války.

Zmínil jste nešťastnou rusko-gruzínskou válku o Jižní Osetii v srpnu 2008. Jak byste ji zhodnotil po stránce vojenské techniky?
Z hlediska využití moderních zbraní byla velkým zklamáním. Protizápadně naladění intelektuálové, kteří neustále mluví o tom, jak USA, Izrael, Ukrajina a Česká republika zásobovaly Gruzii množstvím zbraní, by měli věnovat pozornost faktu, že se v naprosté většině jednalo o repasovanou (případně lehce modernizovanou) techniku ze studené války. Od Ruska jsem očekával, že se (stejně jako USA při operacích proti Srbsku, Afghánistánu a Iráku) „pochlubí“ novou technikou, jako jsou tanky T-90S, výsadková bojová vozidla BMD-4, bitevní vrtulníky Mi-28N či stíhací bombardéry Su-34, ale zbraně, které jsem v záběrech z Jižní Osetie viděl, byly vesměs starší než já. O snad nejzajímavější moment se ovšem Rusové postarali paradoxně tím, že si od gruzínské protivzdušné obrany nechali sestřelit nadzvukový průzkumný bombardér Tu-22M.

Vrátil bych se ještě k problematice osobní výzbroje pěšáka. Dá se podle vás čekat nějaký opravdu významný technologický skok, nebo se v dohledné době zůstane u rozvoje víceméně „klasických“ palných zbraní a zlepšování jejich parametrů?
Jak jsem napsal i v jednom svém starším článku pro Střeleckou revue, skutečně zásadní kvalitativní skok v nejbližší době očekávat nelze. Ničivé laserové, mikrovlnné nebo elektromagnetické zbraně už jsou po technologické stránce z velké části dořešeny a v dalších letech budou stále více pronikat do výbavy vozidel, letadel a plavidel, jenže tomu, aby se staly také běžnou součástí výzbroje řadového vojáka, brání enormní spotřeba elektrické energie. Zatím prostě nejsou k dispozici vhodné přenosné zdroje, které by mohly tyto zbraně napájet. A pokud nedojde k průlomovým objevům v energetice, zůstane to tak ještě řadu let. Dokonce i obecně optimističtí Američané ve svých konceptech pěšáků roku 2025 stále počítají se zbraněmi, které vypalují pevné střely pomocí energie výbušných náplní. Snad se prosadí dílčí změny jako kapalné střeliviny, ale na představy vojáků vyzbrojených puškami s „paprsky smrti“ bych zatím radil pohlížet skepticky.

A jak si podle vás vede současný český zbrojní průmysl? Daří se našim firmám sledovat alespoň některé nejmodernější trendy?
Podle mého názoru si nevede vůbec špatně. Ve výrobě či ve vývoji se nalézá řada typů techniky na vysoké úrovni: bezpilotní letadla, ženijní vozidla, moderní ruční střelné zbraně, výkonné senzorové prostředky… Existují určité obory, v nichž české výrobky představují bez nadsázky světovou špičku, např. těžké nákladní automobily, pasivní sledovací systémy nebo přístroje pro radiační, chemický a biologický průzkum a ochranu. Náš zbrojní průmysl může nabídnout mnoho i v oboru modernizací a konverzí, což dokládají výrobní programy VOP v Novém Jičíně a Šternberku či upgrade vrtulníků v LOM Praha. Za zmínku stojí i jednání o účasti našich podniků v programu americké protiraketové obrany. A také výstava Future Soldier Czech Republic 2008 dokázala, že český zbrojní průmysl má velký potenciál a může navázat na svoji slavnou minulost.

 

 
Příbuzné odkazy
· Intel
· NASA
· KDE
· SETI Institute
· Více o Články
· Novinky od David_Pazdera


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt