Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3029
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 65 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: Blasius Sailer z Ehingenu a jeho zbraně
Posted on Úterý, 05. leden 2010 @ 05:00:00 CET od Jan_Tetřev

Články Má-li badatel v oboru historických civilních palných zbraní potřebu prostudovat více výrobků z produkce svého oblíbeného puškaře, musí se připravit na cestování. Zbraně se většinou se svými majiteli rozeběhly do míst, kde by je nikdo až tak nečekal, ať již byly původně určeny pro šlechtice nebo měšťana.

Jednotlivé sbírky i kusy se prodávaly, darovaly, dědily, dělily, kradly, znárodňovaly... Sejde-li se proto na jednom místě v jednu chvíli více zbraní od téhož puškaře, je to důvod k badatelovu nezřízenému nadšení.

K takovéto příznivé konstelaci hvězd došlo při dubnové aukci mnichovské firmy Hermann-Historica v roce 2005

. Pod jedenácti katalogovými čísly se tam dražilo hned třináct zbraní puškaře Blasia Sailera z Ehingenu. Tolik zbraní od jednoho puškaře se zde neprodávalo náhodou, nýbrž z toho důvodu, že se rozprodávala sbírka zbraní, patřící původně do zbrojnice svobodných pánů, od roku 1819 hrabat rodu Reuttner von Weyl, kteří od roku 1795 vlastnili panství a zámek Achstetten. Přišli tam z Alsaska, kde kvůli francouzské revoluci hořela šlechtě (a zvláště té, angažované v katolických institucích jako Reuttnerové) půda pod nohama.

Achstetten leží ve Württembersku, 15 kilometrů pod Ehingenu, kde působil Sailer, takže lze předpokládat, že Reuttnerové byli jeho přímými zákazníky. Reuttnerové, kteří jsou v aukčním katalogu z nejasných příčin uváděni jako vévodové, nikdy nepatřili k předním německým rodům. Dnes jsou podnikatelskou rodinou, která hospodaří na rodových statcích a věnuje se mj. chovu lesní zvěře na maso.

Z rodiny v minulosti vyniklo několik osobností, shodou okolností na přelomu 18. a 19.století, což je doba, z níž pocházejí dražené zbraně. První významnou osobností na německé půdě byl Beat Konrad, svobodný pán Reuttner von Weyl (nar.1719), vysoký funkcionář Řádu německých rytířů, který roku 1795 zakoupil Achstetten.

Druhou zajímavou osobností byl jeho synovec Cäsar Reuttner von Weyl, jenž v prvních letech 19.století převzal jeho majetek. Proslul tím, že na počátku 19.století koupil svému synovi Karlovi předchůdce jízdního kola, tzv. kostitřas či drezínu, na níž se jezdec odrážel nohama. Tento dopravní prostředek je dosud vystaven v Německém muzeu v Mnichově.

Sbírka zbraní rodu Reuttnerů byla jako celek prodána z rodového vlastnictví již v 60.letech 20.století. Nyní ji současný majitel dal do aukce.


Blasius Sailer rozhodně nepatřil k tuctovým puškařům své doby. Světový seznam puškařů Eugena Heera datuje jeho činnost v Ehingenu (25 km jihozápadně od Ulmu) do rozmezí let 1825-1840. Je doložena jeho práce pro město na opravách zbraní v letech 1825-1826 a v letech 1838-1840 je připomínán coby majitel domu. Dochované zbraně však dokládají, že v Ehingenu působil zřejmě již v posledním desetiletí 18.století.

Jeho výrobky nejsou jen tak ledajaké. Sailer se zřejmě stal osobním puškařem vévody Karla Jindřicha (německy Heinrich) z Württemberku (1772-1833). Vévodovým otcem byl württemberský vévoda Bedřich II.Evžen (1732-1797, vládl 1795-1797) a matkou Dorothea von Hohenzollern. Byl posledním z jejich dvanácti dětí. Jeho nejstarší bratr se stal Napoleonovou zásluhou prvním württemberským králem, jedna z jeho sester byla manželkou ruského cara Pavla I. Petroviče, další si vzala rakouského císaře Františka I. Tedy dobrá rodina.

Po vypuknutí válek s revoluční francií žila rodina nějakou dobu v Berlíně, Vídni, Olši a Vratislavi. Roku 1798, krátce po smrti svých rodičů, se Jindřich oženil s herečkou Karolinou Alexei (1779-1853). Nerovnorodým manželstvím přišel o (byť teoretické) šance na nástupnictví pro sebe i své děti a byl odsunut do ústraní. Nebyl však z rodiny zcela vyvržen.

Po Napoleonově vítězství u Slavkova a porážce Pruska bylo roku 1806 k Württembersku připojeno také dříve bavorské město Ulm. K zajištění nově nabytého území zřídil Jindřichův bratr a král Bedřich Vilém Karel posádku v sekularizovaném klášteře Wiblingen nedaleko od Ulmu (nyní předměstí Ulmu). Velitelem posádky, který byl současně místodržitelem na nově získaném území Horního Švábska, jmenoval právě vévodu Jindřicha. Ten žil ve Wiblingenu v hodnosti generálporučíka jízdy i se svojí rodinou do roku 1822. Pak přesídlil přímo do Ulmu, kde roku 1833 zemřel.

Jindřich byl svými současníky v Ulmu a okolí vnímán jako dobrý místodržitel. Zabýval se také činnostmi, kterým se šlechta běžně nevěnovala a jednou z nich nepochybně byly konstruktérské pokusy na poli ručních palných zbraní. Výsledky tohoto zájmu jsou naprosto unikátní. Jsou dochovány technicky zajímavé ruční palné zbraně Blasia Sailera s nápisy, které uvádějí, že byly vyrobeny na základě návrhů (konstrukcí nebo pod vedením) vévody Jindřicha z Württemberka.

Nejstarší známou zbraní tohoto charakteru je křesadlová dvojka s atypickými zámky, vyrobená roku 1821. V roce 1984 se u firmy Sotheby´s prodala perkusní dvojka-zadovka, na níž je nápis v tomto smyslu, datovaná rokem 1825. Další podobná zbraň, datovaná rokem 1828, se prodávala u firmy Hermann Historica v roce 1986 a je známa též jednuška s chemickým zámkem z roku 1825.

Jak však dokazuje soubor zbraní z majetku Reuttnerů, Blasius Sailer sám konstruoval technicky zajímavé zbraně a dodával je nejen vévodovi.

Nejstaršími z v aukci nabízených nabízených Sailerových zbraní jsou křesadlové kozlice se zámky, osazenými za sebou na pravé straně zbraně. Jde o pár křesadlových pistolí-kozlic a brokovou kozlici. Pistole, zpracované velmi stroze, pouze s minimální výzdobou, připomínají spíše vojenské zbraně. Signatura je na zámkových deskách. Aukční síň je datuje do období kolem roku 1780, ale pokud byly určeny pro Reuttnery, jsou zřejmě mladší. Prodaly se za 4 300 eur.




Křesadlové pistole-kozlice.


Broková kozlice pochází také z páru. Je dražitelem datována do období kolem roku 1800. Signatura výrobce je na horní hlavni, která je na rozdíl od pistolí zdobená. Dřevo pažby je výrazně kvalitnější než u pistolí, botka je zřejmě ebenová. Zámkové desky jsou na rozdíl od pistolí zaoblené, kohouty odpovídají kohoutům, užívaným u vojenských zbraní napoleonských válek. Nejsou esovité, ale zesílené, srdíčkové. Zámky nejsou zdobené, velmi strohé. Zbraň byla vydražena za 3 400 eur.



Broková křesadlová kozlice.


Blasius Sailer vyráběl křesadlové zbraně prokazatelně minimálně do roku 1821, ale spíše ještě o něco déle. Prováděl ovšem i transformace svých starších zbraní na modernější perkusní systém. Starší zbraně si nechali modernizovat i Reuttnerové. Sailer vyzkoušel řadu způsobů transformace. Zřejmě nejstarší transformací z draženého souboru zbraní je extrémně těžká terčovnice, připomínající tvarem pažby kolečkové zbraně. Sailer ji zřejmě vyrobil již někdy kolem roku 1780 a později zajímavě transformoval.

Můžeme-li soudit podle obrázku, piston byl zasazen do víčka pánvičky původního křesadlového zámku. Do roznětky na pistonu bil kohout, exploze zapálila prach na pánvičce a teprve odtud prošlehl plamen do komory. Z ocílky zbyla na zbrani jen malá část, která sloužila jako hmatník pro snadnější odklopení víčka pánvičky. Domnívám se, že jde o typický příklad slepé uličky, Tudy cesta nevedla, ale zajímavá zbraň se prodala za 2300 eur.



Originálním způsobem na perkusní systém transformovaná terčovnice.




Detail téže zbraně.


Příkladem další zajímavé transformace je v současnosti perkusní kulovnice již s klasickým pistonem, u níž však bylo zachováno pero baterie, využité k fixaci odklopného krytu pistonu.



Perkusní kulovnice.




Detail zámku téže zbraně.


Na další transformované zbrani puškař umístil na zámkovou desku posuvnou pojistku.



Perkusní kulovnice.




Detail zámku s pojistkou u téže zbraně.


Jako perkusní již puškař nepochybně vyrobil kulobrokovou kozlici-wender (s otočným hlavňovým svazkem). Aukční síň zbraň datovala lety 1830-1840. Spíše bych vsadil na onu nižší hranici a možná je zbraň ještě o něco starší.

Jak je vidět, Sailer na svých zbraní uplatňoval řadu zajímavých novinek a neobvyklostí.

Největší neobvyklostí mezi draženými Sailerovými zbraněmi ovšem byl pár perkusních brokovnic-jednušek, opatřený vnitřním perkusním zámkem cca z roku 1830.
Svým vzhledem nám Čechům připomínají křesadlové jednušky s vnitřním zámkem Stanislava Paczelta, Ferdinanda Morávka a některých dalších českých puškařů. Můžeme-li soudit podle fotografií, princip Sailerových zbraní a zbraní českých mistrů je obdobný. V pouzdře za hlavní je kromě celého mechanismu uložen úderník, který iniciuje roznětku, umístěnou na pistonu, ležícím v ose hlavně. To vše kryje víčko, odklápěné nahoru. U křesadlových zbraní víčko plnilo i funkci ocílky, která zde samozřejmě odpadá. Mechanismus zámku se napínal klíčem, nasazovaným na jeden z čtyřhranných čepů, které se nacházejí po obou stranách krku pažby. Pár se prodal za 4 900 eur.



Pár brokovnic s vnitřním perkusním zámkem.




Pohled na zámkovou část.




Detail zámku.




Detail čepu, který slouží k napínání mechanismu.


Jelikož mezi draženými zbraněmi ze Sailerovy produkce najdeme i hlaveň větrovky, lze konstatovat, že v mnichovské aukční síni se dražil soubor neobyčejně zajímavých zbraní od neobyčejně zajímavého puškaře z doby, která vynálezcům a experimentátorům přála.


Fotografie dražených zbraní laskavě poskytla mezinárodní aukční firma Hermann Historica, Mnichov.

Tento článek byl v roce 2005 publikován ve Střeleckém magazínu.

 

 
Příbuzné odkazy
· NASA
· KDE
· SETI Institute
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt