Puškaři: KŘESADLOVÁ HAMMERLESKA MILOŠE SKRBKA
Posted on Úterý, 23. únor 2010 @ 00:00:00 CET od Jan_Tetřev
Když nám do redakce zavolá puškař
Miloš Skrbek z Vysoké nad Labem a řekne, abychom
se přijeli podívat, protože má něco
zajímavého, vyklube se z toho... no zpravidla
něco opravdu zajímavého. Tento pán je
totiž tvořivý a když řekne, že něco vyrobí, tak
je jasné, že to tak bude. Navíc v
rozumném čase, takže se hotového
výrobku dožijeme. Tím se
liší od řady jiných
puškařů, kteří mají veliké
plány a u těch plánů taky zůstanou.
skrbek
Miloš Skrbek se tentokrát nechal inspirovat
systémem ryze českým, který
pochází z první poloviny 18.
století. Vyrobil křesadlovou kulovnici s vnitřním
křesadlovým zámkem. Vzpomněli jsme si,
že se už před časem zmiňoval, že tyto věci studuje.
O zbraních s vnitřním křesadlovým
zámkem bylo již mnohé napsáno. Vznikly
zcela jistě z potřeby chránit
nejzranitelnější část
křesadlové zbraně, kterou byl nepochybně zámek a
pánvička, před povětrnostními vlivy. Vlhkost
dokázala výstřel snadno znemožnit
právě v nejméně vhodnou chvíli.
Vnitřní křesadlový zámek
také ze zbraně odstranil součástku,
která mohla při manipulaci nejsnadněji o něco zavadit, což
byl nepochybně kohout. Ze zbraně sice se zámkovou deskou
zmizela také velká kovová plocha,
která mohla nést výzdobu, ale to v
případě technického unikátu
nehrálo nejdůležitější roli.
Zbraně s vnitřním křesadlovým zámkem
jsou, jak již dokázali čeští
badatelé, vynálezem českých
puškařů. Na počátku všeho
stál puškař Stanislav Paczelt, jehož zbraň s
vnitřním křesadlovým zámkem a
signovaná „Stanislaus Paczelt 1738“ je
uložena v londýnském Toweru. Také
další zbraně tohoto puškaře s
vnitřním křesadlovým zámkem jsou
signovány jménem bez uvedení
místa působení. Vzhledem k tomu, že existuje
běžná křesadlová zbraň, signovaná
„Stanislaus Paczelt Mestetz“, můžeme
předpokládat, že působil buď v Městci
Králové nebo v Heřmanově Městci.
Starší čeští
badatelé správě předpokládali, že se
daleko spíše jednalo o Heřmanův Městec,
který patřil Šporkům, konkrétně
synovci Františka Antonína Sporcka Josefu
Sporckovi. Tuto teorii v roce 2001 podpořil
dalšími argumenty Vladimír
Dolínek.
Paczelt našel napodobitele a pokračovatele jak doma, tak v
zahraničí. Křesadlovými hammerlesskami
nejvíce vynikli především bratři
Morávkové, kteří pocházeli
z Golčova Jeníkova. Ferdinand Morávek je
vyráběl také na Českém Krumlově, kam
později přesídlil. Vyráběl je také
Georg Lippert z Chebu a z Hradce Králové
pocházející Václav
Pacholík, puškař v Bratislavě. Čas od času je
možno v některém muzeu nebo na aukci objevit
exemplář tohoto systému, o kterém se
dosud nevědělo. Křesadlové hammerlesky se sice masově
nerozšířily, ale svět s nimi v 18.
století počítal. Sběratelé si tyto
zbraně vysoce cení. Nedávno se pár
kulovnic s vnitřním křesadlovým zámkem
od Ferdinanda Morávka z Golčova Jeníkova
nabízel v aukci za 15 000 euro, ale konečnou cenu se
nám nepodařilo zjistit.
Po dvou stoletích
Miloš Skrbek při výrobě své plně
funkční repliky neměl neustále k dispozici
originál. Pracoval však na základě
studia dochovaných zbraní tohoto
systému, které viděl v našich
muzeích a na památkových objektech.
Jak sám přiznává, pomohlo mu i
schéma vnitřního křesadlového
zámku, které kdysi publikoval Petr
Moudrý. „Stačilo si to všechno
prostudovat, propočítat a pak se pustit do práce,
kterou dobrých 200 let nikdo nedělal. „Bylo to
příjemné.“ Řekl nám k tomu
puškař. „Předpokládám, že
jsem se při konstrukci setkal se všemi problémy,
které museli přede mnou řešit Paczelt,
Morávkové a jejich napodobitelé.
Vyrobit klasický francouzský
křesadlový zámek je
jednodušší. Jeho demontáž
je snadná, takže se případné
nepřesnosti a nefunkčnosti dají snadno řešit.
Tady je všechno schované v pouzdru za
hlavní.“
Tento článek
vyšel ve Střelecké revui číslo
10/2009. Tam si můžete přečíst úplné
znění a prohlédnout obrázky.
Střelecká
revue
|
| |
|
| |
|
Hodnocení článku
|
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0
|
|
|
