Lidé kolem zbraní: NEJVĚTŠÍ AIRSOFTOVÁ
Posted on Neděle, 07. březen 2010 @ 00:00:00 CET od Jan_Tetřev
Pokud u nás potkáte člověka, který
ví, co je to airsoft a dáte se
s ním do řeči, určitě časem přijde řeč na
skutečnost, že toto odvětví sportovní střelby (a
teď se někdo naježí) je u nás
záležitost mladá, stará sotva
pár let. Jenomže léta běží,
přátelé. A běží stále
rychleji, takže i některé firmy, které se
airsoftu věnují, patří k těm,
které u nás mají tradici. Firma
Bohemia Air Soft, o jejíchž zbraních se čas od
času píše i u nás, existuje
plných třináct let. Tedy dvě třetiny času, po
který se v naší zemi zase
může podnikat. Ať chceme nebo nechceme, i v airsoftu už
existují firmy s tradicí.
nejvetsi-airsoftova
Ing. Jana Šulce známe jako jednoho
z autorů Střelecké revue. V době, kdy se u
nás airsoft pokoušel dělat první
krůčky, již byl plnoletý a dokázal se nadchnout
pro věc nevyzkoušenou, zajímavě a
možná dobrodružně vypadající. Jako u
mnoha jiných šťastných lidí
se nakonec také u něj stal koníček
zaměstnáním.
Skromné
začátky
Historie a vojenské zbraně jej zajímaly od
mládí. Nejvíc ho přitahovali letci z
II. světové války. Po roce 1989 to byl mezi
mladými muži hit. Však jsme těm pánům
moc dlužili a dlužíme ještě dnes.
“Jenomže spitfira jsem na zahradě mít
nemohl.” dodává smutně Jan
Šulc. “Tak jsem modelařil. S partou
kamarádů jsme také blbli se vzduchovkami. Ale
střílet po sobě vzduchovkami jsme nemohli. A tak jsme se
přiklonili k airsoftu. Ten umožňoval jít
dál k realistickému boji při
zachování bezpečnosti
účastníků.”
Jak Jan Šulc přiznává, impuls
k založení vlastní firmy v roce
1996 nebyl ekonomický. Parta kamarádů,
která se věnovala airsoftu a která se udržela i
po absolvování gymnázia, se
potřebovala dostat k drahému
airsoftovému vybavení levněji. Navíc
airsoftových potřeb nebyl tehdy dostatek. Sehnat před
akcí kuličky byl občas problém a protože ho bavil
obchod, padlo to na něj.
Základní kapitál ke vzniku podniku
představovaly peníze z brigád.
Začínal sám a peníze, které
vydělal, se naučil přepočítávat na kila kuliček.
Jiní je přepočítávali na piva a
panáky. První zbraně vozil ze
západní Evropy, protože
přímý obchod s asijskými
výrobci byl nad síly malé firmy. Už
tehdy tu sice existovaly zaběhnuté firmy, které
prodávaly airsoft jako například Pospa, MPM či
Supra, ale ty dnes už nexistují nebo airsoft
nedělají.
Pak převzal právě po firmě Supra zastoupení
známého airsoftového
výrobce UHC. Na spokojené
zákazníky-kamarády se postupně
nabalovali další. Skoro všichni
v malém českém airsoftovém
světě se tehdy znali. Ale ten svět viditelně rostl. Úspěch
v něm přinášela
především dobrá pověst a
doporučení kamarádů. Dobré
jméno považuje Jan Šulc dodnes za ohromnou
devizu. Velké plus také znamenalo, že se
nebál nových věcí. Novinky byly jako
první k dispozici právě u Bohemia Air
Soft a tento trend stále trvá.
Také se snažil chovat ke všem slušně a
ne za každou cenu bojovat. Férový
přístup přinesl také
vynikající vztahy s výrobci
airsoftových zbraní v Asii.
Někteří jim dali na začátku obrovskou důvěru.
Dnes už tito lidé jsou nejen obchodními partnery,
ale především přáteli, na
které se člověk těší.
Firemní
prodejna
Ve správnou
chvíli
Navíc, jak říká Jan
Šulc, udělal několik
správných rozhodnutí ve
správnou chvíli, protože trh se
několikrát úplně změnil a bylo na to nutno
reagovat. Třeba nový zbrojní zákon
z roku 2002 zcela zrušil distribuční
síť, která do té doby
závisela na obchodech bez koncese k prodeji
zbraní armyshopech a modelářských
prodejnách. Airsofty, spolu
s dalšími zbraněmi kategorie D, se tehdy
ze dne na den staly zbraněmi, které smějí
prodávat jen firmy s koncesí. A těm se
do nějakých kuliček moc nechtělo.
Tento článek
vyšel ve Střelecké revui číslo 1/2010.
Tam si také můžete přečíst kompletní
znění a prohlédnout obrázky.
Střelecká
revue
|
| |
|
| |
|
Hodnocení článku
|
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0
|
|
|
