Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3026
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 56 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: Povídání o habešské armádě konce 19. století – 1. část
Posted on Úterý, 05. březen 2002 @ 17:16:13 CET od David_Pazdera

Články Zajímavé ukázky ze svérázné knihy „Kozáci v Habeši“.

Knihu „Kozáci v Habeši“, která nese kouzelný podtitul „Denník velitele průvodu carského poselství do Habeše v roce 1897-1898“, napsal kozácký nadporučík P. K. Krasnov, který v uvedených letech velel oddílu kozáků doprovázejícímu k habešskému císaři ruského vyslance Vlasova. Kdo by se snad podivoval, kde že se vzal impuls k tomuto poněkud nezvyklému bratření, je hned v předmluvě zpraven, že během války s Italy v letech 1895-1896 poslal „bílý car Severu“ habešské armádě, která nedisponovala žádnou zdravotní službou, na pomoc ruské lékaře, načež „černý negus-negesti a Bílý car Severu se sblížili v křesťanské lásce, v staré víře křesťanské“. Výsledkem carovy údajně nezištné pomoci byly studijní pobyty Habešanů v matičce Rusi a naopak cesty ruských poslů vybavených četnými dary do Habeše.

Česky vyšlo půvabné Krasnovovo dílko v Praze v roce 1901 v překladu Jana Wagnera, z něhož pro G-I stránky vybíráme některé zajímavé pasáže z kapitoly věnované problematice ozbrojených sil.

„V Habeši není armády, tak jako není pokojných obyvatelů. Každá Habešan od jinošství až do hlubokého stáří jest vojínem. Jeho žena jest žena vojínovou a děti – dětmi vojína a příštími vojíny. Habešan rodí se s myšlenkou na válku, celé dětství stráví na pochodech, čeká bohatství, krásu a přebytek jen od války, miluje válku a považuje ji za své výhradní zaměstnání. Stavěti domy, vzdělávati půdu, ano i vésti obchod – jest pro Habešana pokořujícím; on může jen bojovati, zúčastniti se válečných výprav a chrániti osobu svého velitele.

Příroda obdařila Habešana výbornými vojenskými vlastnostmi: Habešané jsou stateční, horliví v boji, vytrvalí při chůzi, snášejí vedro i zimu, mají neobyčejnou, jen jim vlastní způsobilost běhati po horách, aniž by se udýchali, ve stravě nejsou vybíraví a mají neobyčejně bystrý zrak …

Habešan slouží volným nájmem svému veliteli. S ním společně vykonává pochody, za něho bojuje, za něho umírá. Jsou vojáci neguse Menelika, rasa Makonena, rasa Uoldiho, jsou habešští vojáci u francouzského presidenta a každý člen ruského poselství měl své najaté vojáky. Vojáci Makonenovi vykonávají rozkazy, jež dostávají jen jménem svého rasa, a sám Menelik nemá u nich žádné moci; můj, váš ašker poslouchá mne, vás a více nikoho. Ten, kdo ho najal, kdo ho zařadil, ten jest jeho velitelem.

Následkem tohoto pojmu o vojenské službě Habeš ještě dlouho bude feudální říší. V nynější době všichni místokrálové uznali za svého neguse čili císaře Menelika a poslouchají ho, ale vojsko podrobuje se jen svým rasům.

Habešský voják přijde lacino svému králi. Potřebuje oblek, výzbroj a výživu a pak tu a tam nějaký dárek za prokázanou statečnost nebo věrnou službu. Přechod od jednoho rasa ke druhému se nestihá. Přeběhlík nemůže se ovšem více vrátiti, ale na novém místě přijímají ho ochotně.

[…]

Říci, kolik jest v Habeši vojáků, jest velice těžké. Počet armády mění se každým rokem. Je-li pochod, válka, všichni mužové opouštějí své chudobné chýše a odcházejí se svým rasem; není-li války, včerejší aškerové klidně chodí za nenáviděným pluhem, bedlivě naslouchajíce, nepáchne-li to někde prachem, nechystá-li se kdesi nová válečná výprava. Jsou vojáci, kteří stále zůstávají při svých rasech, podobně jako naše činná armáda; jsou vojáci, kteří dostavují se na první zavolání svého rasa, jaksi zemská obrana habešská a konečně v okamžiku nebezpečí vlasti povstane celá Habeš jako jediný muž – a to jest domobrana čili ruské „opolčenije“. Myslím, že činná i záložní armáda postaví dohromady půl milionu ručnic, upozorňuji však, že číslice ta jest neurčitou.“


Pokračování někdy příště.

 

 
Příbuzné odkazy
· KDE
· Více o Články
· Novinky od David_Pazdera


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 3
Hlasů: 1


Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt