Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3027
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 60 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Puškaři: ED LADIČ
Posted on Čtvrtek, 25. srpen 2011 @ 07:00:00 CEST od Jan_Tetřev

Články Americká firma Ed Brown sama sebe označuje za lídra na trhu s laděnými a přesnými zbraněmi. Také tvrdí, že vyrábí nejlepší díly na světě pro pistole řady Colt 1911. To zní pěkně sebevědomě, takže bude vhodné podívat se, co je na tom pravdy.

ed brown Ed Brown byl původně policista. A nikoli jen tak obyčejný policista. U policie státu New Jersey to údajně dotáhl až na majora. A s pistolí Colt 1911 A1, jakož i s jejími následovníky a levobočky to tedy musel umět. Nakonec se mu devatenástsetjedenáctky staly osudem. Tedy ne že by ho nějaký ztělesněný sociálně patologický jev pětačtyřicítkou zastřelil.

Ladičské začátky

Začalo to nenápadně. Podnik Eda Browna vznikl na konci roku 1967 jako pouhý obchod se zbraněmi a současně puškařství pod označením Brown’s Gun Shop. Puškař nejprve opravoval a upravoval vše, co mu lidé přinesli. Prokazatelně se ladění pistolí věnoval nejpozději od roku 1975. Spíše však mnohem dříve. Jelikož v roce 1980 začal střílet IPSC (kdo o tom tehdy u nás alespoň slyšel?) a Bianchi Cup, postupně se začal věnovat pouze ladění Coltů 1911. Ostatně nebyl v Americe sám a bylo by divné, kdy se zaměřil na nějaké jiné pistole. Dosud zůstal devatenáctsetjedenáctkám věrný, ale dostal se poněkud dál než k ladění.
Zřejmě až do roku 1988 dělal toto vše při svém zaměstnání strážce veřejného blaha a pořádku jako tzv. bokovku. Umíte si, vážení čtenáři, představit, že by u nás policista legálně provozoval puškařskou a ladičskou dílnu, která by nebyla napsaná třeba na manželku? Inu jiná země. Asi si tam Eda uměli pohlídat, aby policejní práci neodbýval.
Brown se definitivně rozhodl živit laděním a výrobou zbraní údajně z toho důvodu, že na trhu nebyly kvalitní díly k výrobě a ladění pistolí řady Colt 1911. Pokud chtěl dělat zbraně jaké si představoval a ručit za ně, musel si nejprve vyrobit součástky. A tak svlékl uniformu.
Už roku 1991 se stal firmy na jeden rok nositelem titulu Pistolsmith Of The Year, který uděluje americký cech puškařů, kteří se zabývají laděním a přestavbami pistolí a revolverů. O skutečném významu a síle této organizace bohužel mnoho nevíme, ale jelikož tento titul firma uvádí i na svých prospektech, zřejmě má za mořem dobrý zvuk. Uděluje se od roku 1985  dosud. Na druhou stranu ho zatím nikdo nedostal dvakrát, takže je možné, že zde je snaha prostřídat všechny dobré nebo výborné ladiče a výrobce laděných pistolí.
Od června 1992 Brownova firma přestala ladit dodané pistole. Zřejmě to zdržovalo a z ne vždy kvalitního základu se nedaly vyrobit zbraně, které by si zákazníci představovali. Brown začal vyrábět výhradně své vlastní zbraně. Když už byl v těch součástkách, začal je dodávat dalším ladičům a zájemcům o vlastnoruční přestavby svých miláčků. U nás by ho za dodávky hlavních částí zbraně lidem bez licence šoupli do chládku.

Mladá krev

Od roku 1998 se do otcova byznysu zapojili na plný úvazek synové Travis a Wade. Předtím zřejmě jen tak vypomáhali. Mladí Brownové prosadili rozšíření sortimentu firmy o precizní lovecké a sportovní opakovačky vlastní konstrukce a výroby. Tedy konstrukce to nebyla až tak převratná, ale přesnost výroby a kvalita materiálů jsou nepochybně vynikající. Můžeme-li soudit podle firemních propagačních materiálů, opakovačky dnes u Brownů spíše upřednostňují. Teprve za nimi jsou taťkovy pistole. Zakladatel zřejmě pomalu (velmi pomalu) odchází do ústraní a prosazuje se koncepce mladé generace. Na druhou stranu ale mnohem větší mediální ohlas mají stále Brownovy pistole.
V roce 2000 přišel po dlouhých zkouškách na svět vlastní rám Eda Browna pro pistole řady 1911, který se používá u jeho vlastních zbraní a současně se nabízí na volném trhu. Chcete-li si sami postavit pistoli, můžete. Ale raději vám ji prodají hotovou.
Až do roku 2001 dodávala firma Ed Brown své zbraně přímo koncovým zákazníkům. To sice dosud trvá, ale právě od toho roku začala také spolupracovat s obchodními firmami. Především v zahraničí a ve vzdálenějších místech USA. Říkejme tomu třeba expanze nebo reflexe globalizace. Edovi se prostě dařilo.
Podnik je dnes vybaven špičkovými CNC stroji a dalším moderním vybavením, takže se rozhodně nejedná o nějakou malou dílničku s pilníky a svěrákem. Jen do vybavení dali Brownovi v tomto tisíciletí přes dva miliony dolarů. Na druhou stranu poctivá puškařina a ruční dolaďování zbraní k dokonalosti jsou základem firemní filozofie. Moc dobře tam vědí, že bez řemeslníkova citu ani nejlepší mašina dokonalou zbraň nevyrobí. Počty zaměstnanců neuvádějí. Zřejmě jich nebude mnoho, protože nevyrábějí Norinca, ale vymazlené zbraně pro labužníky.

Pistole

Základním kamenem Brownovy nabídky jsou stále pistole, vzniklé na bázi Coltu 1911 a pochopitelně v ráži 45 ACP. Díky nim před lety vlastně všechno vzniklo. Rámy (těla) jsou z vlastní výroby i konstrukce. Výhradně doma se vyrábějí také závěry a drtivá většina dalších součástek. Firma pro své součástky zavedla jednoznačně znějící ochrannou známku Hardcore.
Pro Brownovy pistole je obecně  typická dlaňová pojistka, spojená s bobřím ocasem. Je na každé jeho zbrani. Spouště mají ve svém těle tři otvory a z vlastní výroby pocházejí také zásobníky na sedm nábojů. V nabídce je také zásobník vlastní konstrukce na 8 nábojů, ale ten si musíte dokoupit. Zbraně jsou opatřeny tlumiči zákluzu vlastní konstrukce.
Dřevěné střenky pocházejí od firmy Hogue, ale speciální rybinu prý také vymysleli u Brownů. Střenky jsou  spolu se stavitelným hledím Bo-Mar nebo Novak jediné, u čeho Brown přiznává, že na zbrani nevyrobil. Navíc některá hledí si dělají sami. Na střenkách s jemnou rybinou je vsazeno firemní logo. To platí pro všechny Edovy pistole.Výzvy, aby zákazníci kupovali podle tohoto loga, svědčí o tom, že někdo se pokouší na popularitě Edových zbraní přiživit.
Všechny Brownovy pistole jsou konstruovány především s ohledem na dosažení maximální spolehlivosti, přesnosti a dlouhé životnosti. Teprve ve druhém sledu důležitosti stojí vzhled nebo chcete-li krása zbraně. Ale i zde odvedla firma vynikající práci, protože Brownovy zbraně jsou velmi pěkné.
V nabídce jsou i strojové rytiny, ať již jako výzdoba nebo k vyznačení jména či podpisu majitele na zbraň. Ale zřejmě to není služba, která by se masově využívala.

Classic Custom a ty druhé

Vlajkovou lodí a současně doyenem Brownovy nabídky je pistole Classic Custom, kterou puškař pustil na trh v ladičském pravěku nebo alespoň středověku v roce 1975. Tehdy samozřejmě nepoužíval součástky vlastní výroby v takovém rozsahu jako dnes. Takže je to opravdu klasika, které táhne čtyřiatřicátý rok. Je pochopitelné, že výrobek pod tímto obchodním názvem učinil za ta léta převeliký krok vpřed.
Zbraň odpovídá Coltu Government, ale je opatřena všemi možnými doplňky, které si můžete vymyslet. Hledí je stavitelné, vlastní výroby. Úchopové kovové plochy rukojeti jsou jemně rýhované. Uvádí se hustota 25 drážek na palec a firma si na tom moc zakládá. Za příplatek je možné i hustší rýhování.
Zbraň se dodává černěná, v barvě kovu nebo v dvojbarevné kombinaci a hlaveň má pět palců.
Stejně dlouhý je model Executive Target, který se od předchozího liší především sportovní muškou. Tato zbraň přibyla do sortimentu někdy mezi lety 2005 a 2008.
U pistole Executive Elite nejsou mířidla na rozdíl od předchozích modelů stavitelná, ale pevná, zvýrazněná pro střelbu v noci. Tento model je poměrně nový, podle nám dostupných údajů vznikl v roce 2004.
Zatímco předchozí modely měly pětipalcové hlavně, pistole Executive Carry má tuto délku o ¾ palce menší, takže její hlaveň měří 4,25 palce. Kromě délky a tím i hmotnosti se od pistolí pistole Execituve Elite neliší. Stejná je i výška zbraně a pochopitelně kapacita zásobníku. Délkou se mezi sebou liší také pistole Kobra a Kobra Carry. Jejich hledí je opět pevné, ale od předchozích modelů je odlišuje zdrsnění úchopových ploch na přední a zadní straně rukojeti a po stranách závěru. Místo rýhování zde najdeme zdrsnění v podobě vzájemně se překrývajících šupin, které připomínají hadí kůži. Výrobce pro to používá označení snakeskin. A proto zřejmě nesou obě pistole jméno Kobra. Na reklamních fotografiích ve firemním katalogu jsou obě Kobry vyobrazeny s americkým pasem a letenkou do Vietnamu...
Také k Edovi Brownovi dorazila (a jak by v Americe ne) válka proti tzv. terorismu a móda všemožných specielních jednotek. Na jejich existenci a také na poptávku zákazníků firma reagovala v posledních cca třech letech modely Special Forces a Special Forces Carry, které se mezi sebou liší opět pouze délkou. Od ostatních vzorů se odlišují opět jen formou zdrsnění úchopových ploch. Na závěru je klasické rýhování a na úchopových plochách rukojeti jedna malá prohlubeň vedle druhé, tvořící řetízkovanou plochu.
Prvním krokem firmy od souvislé řady zbraní, stavěných na jednom modelu rámu, je nepochybně nejnovější pětipalcový model Special Forces Light Rail. Zbraň má na spodní části těla integrovanou lištu pro taktickou svítilnu. Jde o nejtěžší Brownův model.
Ed Brown vás neopustí ani tehdy, pokud si chcete nechat postavit laděnou zbraň u někoho jiného nebo pokud si ji chcete postavit sami. Tedy pokud to ve vaší zemi (jako třeba v té zemi naší) náhodou není zakázáno. Pro tento případ vám zde nejprve nabídnou rám, respektive tělo zbraně s obchodním názvem Ed Brown 1911 Frame. Také tento ocelový rám je vyladěný, vyrobený s nejmenšími možnými tolerancemi.
Edovy pistole z druhé ruky se podle modelu a stavu v Americe prodávají za ceny od 1500 do 2500 dolarů. Nové zbraně se v Americe prodávají od 2500 dolarů, ale jdou i přes 3000. To vše pochopitelně v základním provedení.


Kulovnice

Filozofie Brownových opakovaček je poněkud jiná než u pistolí. Zatímco u pistolí firma vyrábí drtivou většinu součástek sama, u opakovaček používá součástky osvědčených výrobců. Hlavně a spouště dodává firma Shilen a pažby McMillan. Se dřevem se u této firmy prostě nepotkáme. Plast a ocel je to, z čeho vznikají Brownovy opakovačky. Také u pušek firma sází na precizní výrobu na CNC strojích, ruční dolaďování a dovádění zbraní k dokonalosti.
Srdcem všech opakovaček Eda Browna  nebo snad spíše jeho pánů synů, je systém vlastní konstrukce a výroby. Jeho základem je otočný válcový odsuvný závěr, ovládaný mírně dolů zahnutou klikou a uzamčený dvěma ozuby. Jeho povrch byl dříve u některých zbraní rýhovaný, aby lépe fungoval v prašném nebo blátivém prostředí. U jiných zůstával hladký. V současnosti je již rýhování těla závěru standardem a jiné závěry se nevyrábějí.
Původní systém byl označován jako M702, od roku 2006 firma montuje zbraně s novým modelem systému M704. Rozdíly však zřejmě jsou jen kosmetické. Inovovat se musí.
Lovecké zbraně mají neodnímatelné nábojové schránky, které nevyčnívají ze siluety zbraně, zatímco odstřelovačky jsou opatřeny odnímatelnými zásobníky.
Nejpopulárnější opakovačka této firmy je nepochybně lovecká kulovnice Savanna, určená od počátku k lovu na velké vzdálenosti. Podle údajů výrobce je také nejprodávanější. Firma ji propaguje jako zbraň, použitelnou od Aljašky po Afriku.
Savanna je polopažbená, s pistolovou rukojetí, na krku rukojeti je rybina. Vše je pochopitelně plastové. Zdrsněn je celý povrch pažby. Z dálky to na první pohled vypadá jako kdyby byla pažba mokrá, na druhý pohled jako kdyby nebyla řádně opracovaná a na třetí je jasné, že jde o přiměřené a výrobcem chtěné zdrsnění. Pevná mířidla zbraň nemá, takže je opatřena montáží pro zaměřovací dalekohled. Povrchová úprava hlavně nese firemní označení Gen III a měla by vydržet i pobyt v extrémně agresivním prostředí.
Zbraň v provedení standard, které je určeno pro náboje skupiny short a long, má kapacitu nábojové schránky 4, zbraň v provedení Mag, která je určena ještě pro náboje skupiny Magnum a Ultra, má kapacitu 3 náboje. U tohoto druhého provedení je na ústí hlavě úsťová brzda.
Nejprodávanější ráže jsou podle údajů výrobce 300 Winchester Magnum a 300 Weatherby Magnum. Odlehčená verze této zbraně nese obchodní název Damara.
Pouze pro náboje řady Magnum a Ultra Magnum je určena kulovnice Express, která se vedle vyšší hmotnosti  liší od předchozích především přítomností pevných mířidel. Vysoce výkonným nábojům je přizpůsobena i samotná pažba.

Odstřelovačky

Brown nezapomněl ani na přesné střelby chtivé milovníky vojenských zbraní. Připravil pro ně klasickou opakovačku Marine Sniper, která je údajně moderní kopii odstřelovačky Marine sniper, kterou dodávala firma McMillan do vietnamské války. Kvalita však má být nesrovnatelně vyšší. Zbraň není prvoplánově určena na lov lidí, ale pro sportovní střelbu a lov. Pevná mířidla na zbrani nenajdete, na lištu Picatinny se upevňuje zaměřovací dalekohled
Pravdou je, že časopis Rifle Shooter se na adresu této zbraně po jejím vyzkoušení vyjádřil velmi pozitivně. Výrobce deklaruje širokou škálu ráží, ale američtí střelci zkoušeli provedení v rážích 7.62x51mm NATO a .30-06 Springfield. Zbraň se prodává za 2900 dolarů.
Předchozí zbraň má stále ještě v zásadě vzhled loveckých kulovnic. Zcela moderní vzhled však má odstřelovačka A5 Tactical, která se vyrábí v rážích 308 Winchester a 300 Winchester Magnum. Zbraň je opatřena pažbou McMillan A-5. Úsťová brzda u zbraně může být a nemusí.

Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 3/2009.


Střelecká revue
Střelecká revue



 

 
Příbuzné odkazy
· GNU Project
· Microsoft
· W3 Consortium
· HTML Standard
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt