Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3026
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 65 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: BRITSKÁ PEPŘENKA
Posted on Čtvrtek, 16. únor 2012 @ 00:00:00 CET od Jan_Tetřev

Články Hledání ideální zbraně k sebeobraně je proces, jenž je stár pomalu tak jako lidstvo samo. Předpokládejme, že i naši předci vedli večer při ohýnku spory o to, zda je na mamuta lepší oštěp nebo sekyra či sekeromlat. Nejinak je tomu u palných zbraní a zvlášť u těch, které může civilista strčit do kapsy a skrytě nosit. Křesadlové a perkusní pistolky známe. Mívaly jednu nebo dvě hlavně, zřídka víc. Jenomže řádný občan (nebo řádný neřád) se chtěl cítit stále bezpečněji a požadoval těch hlavní víc. Čím víc hlavní k dispozici, tím bezpečnější.

Pistole s pevnými hlavňovými svazky, které se neotáčely, mohly nabídnout rozumné čtyři hlavně. Víc bylo hodně, zbraň by byla prakticky nepoužitelná a především nenositelná. Dál se mohlo jít jen cestou zmenšování ráže, což nešlo činit do nekonečna. Pak přišla myšlenka spojit hlavně do otočného svazku. To znamenalo, že nové zbrani stačil jeden spoušťový a bicí mechanismus pro všechny hlavně, které se ke kohoutu postupně dostávaly otáčením. A tak vlastně vznikla pepřenka, tedy pistole, která je opatřena svazkem otočných hlavní (nejčastěji 4, 5, 6 a někdy i mnohem víc) a jedním spoušťovým a bicím mechanismem. První pepřenky byly křesadlové, ale zlatou éru pepřenek představuje doba perkusních zbraní.

Pepřenka Clarke


Klasické perkusní pepřenky měly buď vnější kohout, který ležel v zásadě vodorovně a zvedal se až před výstřelem při stlačení spouště nebo byl tento kohout skryt dole pod prstencovou spouští. V každém případě tedy kohout nepřekážel při tasení zbraně z pouzdra nebo kapsy.  Problém byl poměrně těžký svazek hlavní, ale při jejich rozumném počtu to nebyl problém nijak zásadní.

Pepřenka Clarke

Vzhledem k otočnému svazku hlavní nemohly mít klasické pepřenky s otočným svazkem mušku. Ale to nevadilo, protože s těmito zbraněmi se počítalo ke střelbě na krátkou vzdálenost.
Pepřenky jsou zbraně veskrze civilní. Pokud je nám známo, nebyly nikdy zavedeny do výzbroje žádné armády a pravděpodobně ani policie. To ovšem neznamená, že se pepřenky v omezené míře při válečných konfliktech neuplatnily. Důstojníci si je mohli kupovat za vlastní peníze jako osobní zbraně a puškaři jim je nabízeli i u nás ve střední Evropě.

Konkurence revolverů
Pepřenky představovaly mezi krátkými palnými zbraněmi jediného vážného konkurenta pro nastupující perkusní revolvery (první Coltův patent na revolver v r. 1836, výrazné úspěchy od roku 1847). Objevují se na trhu se zbraněmi ve 40. letech 19. století a éra jejich slávy v Americe pomalu končí v závěru 50. let.
V Evropě zřejmě vydržely v užívání o něco déle a s primitivními perkusními pepřenkami se českoslovenští legionáři setkávali ještě při své sibiřské anabázi.
Samostanou skupinu zbraní tvořily pepřenky na jednotný náboj. Tyto už mívaly buď otočný svazek hlavní připomínajících revolverový válec nebo pevný svazek hlavní, které se neotáčely a odpalování jednotlivých hlavní zajišťoval otočný úderník na kohoutu. Nejklasičtější skupinu pepřenek tohoto systému představovaly zbraně Christiana Sharpse, o kterých záhy přineseme samostatný článek. Tyto zbraně vyráběli také středoevropští puškaři. Zde se však jedná o labutí píseň pepřenek, ačkoli například ty Sharpsovy představují americkou klasiku. Nicméně typickou pepřenku představuje pepřenka perkusní.

Pepřenka Clarke

Jméno majitele na hlavňovém svazku

Kdo to vymyslel?
Přiznejme si, že na otázku, kdo pepřenku vymyslel, nedokážeme uspokojivě odpovědět. U nás se v minulosti nejčastěji jako autor této konstrukce uváděl belgický konstruktér zbraní a jejich výrobce Gilles Mariette, ale je to poněkud jinak.  Patent na pepřenku obdržel v rode 1839 Guillaume Mariette a nikoli Gilles. Pepřenka Mariette byla opatřena prstencovou spouští, pod kterou byl ukryt kohout, jenž odpaloval spodní hlaveň. Mechanismus byl pouze dvojčinný-DAO. Tento belgický systém k nám byl importován a také ve střední Evropě napodobován. Ale že by byl Guillaume Mariette autorem pepřenky jako takové, si netroufáme tvrdit. Přišel pozdě. Ostatně myšlenka pistolí s otočným svazkem hlavní nebyla v 19. století nová, ale spíš už hodně stará. Existují i křesadlové pepřenky.
Nějaký čas před Mariettem se konstrukcemi perkusních pepřenek zabývali anglosasští puškaři na obou stranách oceánu. V Americe se prodávaly pepřenky Ethana Allena, jenž začal pepřenky hromadně vyrábět už v roce 1837 a vyrobil jich hodně.  
Za líheň pepřenek můžeme považovat také Anglii, kde je vyráběl kdekdo. Ostatně Anglie byla už nejméně od 18. století domovem kapesních pistolí, které se odtud šířily do celého světa a v Belgii se čile napodobovaly. Navíc od Britů je dochována řada kapesních čtyřhlavňových pistolí se dvěma hlavněmi nahoře i dole. Předpokládejme proto sídlo autora zásadního nápadu na ostrovech.
Ve střední Evropě se pepřenky nevyráběly nijak masově, ačkoli zde nebyly pojmem neznámým a prokazatelně je vyráběla řada předních puškařů včetně pražského A.V.Lebedy. Nicméně neujal se jich žádný velkovýrobce, takže tu byla otevřená cesta pro levnější  importy ze západu, zvlášť z Belgie. A tak pro nás tyto zbraně mají  nádech exotiky. V současnosti se k nám pepřenky dostávají poněkud víc, protože se otevřely cesty na sběratelské trhy západní Evropy a Ameriky, odkud je k nám dováží spolu s dalšími zbraněmi vyrobenými do roku 1890 několik obchodníků.


Pepřenka Clarke
Pistony jsou na většině obvodu svazku překryty lemem, který zabraňuje vypadnutí roznětek. Kohout na pistony dopadá shora. Na hlavňovém svazku je také poškozená birminghamská zkušební značka.

Clarke
Díky laskavosti soukromého sběratele jsme však mohli prostudovat pepřenku, která k nám před lety připutovala z Anglie.
Je to perkusní pepřenka se šesti hlavněmi ráže 9,5 mm. Zbraň je signována na levé straně pouzdra mechanismu „W.CLARKE“. Ve 40. letech 19. století pracovali v Birminghamu hned dva puškaři s příjmením William Clarke. První byl připomínán v roce 1846, druhý 1849. Bližší údaje o nich nejsou známy. Dochovaná zbraň jednoznačně dokládá, že alespoň jeden z těchto pánů své řemeslo zvládal výtečně a dokládá to i oněch několik dalších kousků, které jsme zaznamenali na aukcích.


Pepřenka Clarke

Na hlavňovém svazku je ovšem další nápis, který zní „DR. KASTER“. Mohli bychom si myslet, že jde o signaturu prodejce, ale její amatérské provedení svádí spíš k domněnce, že jde o podpis majitele. Takže ten majitel byl nějaký pan doktor Kaster. Lékař? Právník? Podle nás spíš lékař.
Zbraň nemá výrobní číslo a číslovány nejsou ani jednotlivé hlavně. Hlavně jsou ocelové a jejich vývrt je hladký. Jsou vrtané do jednoho kusu kovu, mezi nimi jsou lišty. Vzadu na lištách mezi hlavněmi jsou birminghamské zkušební značky.     Spoušťový a bicí mechanismus je pouze dvojčinný (DAO), opatřený vnějším kohoutem, který leží takřka vodorovně.
Pouzdro mechanismu je kovové, ryté jednoduchou rytinou podobně jako kohout. Rukojeť je dřevěná, z tmavě napouštěného dřeva, pokrytá rybinou se stopami používání. Zbraň je restaurovaná, s viditelnými stopami jemné odstraněné koroze. Mechanismus funguje jako hodinky.
     
Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 4/2010.

Pepřenka W.Clarke:

Délka hlavní   72 mm
Celková délka 185 mm
Počet hlavní 6
Ráž 9,5 mm

Střelecká revue
Střelecká revue



 

 
Příbuzné odkazy
· Microsoft
· W3 Consortium
· HTML Standard
· KDE
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt