Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3029
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 48 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: ŠAVLE DVOU CÍSAŘŮ
Posted on Pondělí, 27. říjen 2014 @ 00:00:00 CET od Jan_Tetřev

Články V roce 1855 zařadilo Rakousko do služby goletu Saida. Byla to chlouba rakouského námořnictva, pojmenovaná podle města Saidy v Libanonu, kde se vyznamenali rakouští námořníci. Šlo o dvojstěžník bez parního pohonu s osmi děly. Této lodi se v březnu roku 1858 stala nemilá příhoda, když uvázla na mělčině u řeckého přístavu Pireus.


Saidě přispěchala na pomoc britská parní korveta Desperate, které velel commander Robert George Craigie a dokázala ji z mělčiny pomocí kotevního řetězu uvolnit.
O Habsburcích se u nás píše jako o nevděčnících, ale zde se hned dva vysoce postavení členové rodu ukázali jako lidé, kteří umějí alespoň poděkovat. A doklady o jejich poděkování se dochovaly do našich dob.

Šavle pro kapitána
Commander Craigie, šlechtic pocházející z námořnické rodiny z Orknejských ostrovů, dostal za záchranu lodi opravdu luxusní šavli, která se nedávno opět  objevila na veřejnosti. Je dlouhá 88 cm. Zbraň je svými tvary nejvíce podobná šavli pro důstojníky námořnictva vz.1850. Podobně jako ona má čepel s oblým hřbetem a perem. Čepel není damašková, jak by se dalo očekávat, ale ocelová. Větší část jejího povrchu je zdobená leptem. Na pravé straně najdeme kombinaci rostlinných motivů a motivů námořnických (trojzubec), ale dominuje zde především první a delší část věnovacího nápisu:
„Dem Herrn Comander R.G. Craigie Commandant Königl: Grossbr: Majestät Schrauben-Corvette Desperate in dankbarer Anerkennung für die der österreichischen Goelette Saida geleistete Hülfe". Na levé straně čepele je mezi trofejemi a rostlinnými motivy dokončení věnovacího nápisu "Franz Joseph der 1te Kaiser von Österreich". Vlastně je zde vypsán celý příběh této zbraně nebo spíše důvod, proč vznikla.


Šavle


Pan Ohligs
Na rikasu čepele je také signatura dodavatele zbraně "B.W. Ohligs-Haussmann k.k. Hof - Waffen-Fabrikant in Wien" a na čepeli ražená a mosazí vyložená značka se slovem IMPROVED. Přiznejme si, že o této firmě nevíme mnoho, ačkoli s jejími výrobky se poměrně často setkáváme. Především se nejednalo o klasickou dílnu, zaměřenou na výrobu jednoho druhu zboží.
Pana Bernharda W. Ohligse uvádí světový seznam puškařů Eugena Heera ve Vídni kolem roku 1863, ale od jinud víme, že zde jako majitel továrny na zbraně a obchodník vystupoval již před rokem 1848. Zbraně vyráběl a také obchodoval s výrobky, které nakoupil od jiných výrobců. Jeho prodejna ležela na adrese Tiefer Graben 165, v prvním patře. O tomto podniku máme shodou okolností nejvíce údajů právě z roku 1858, kdy vznikla i zde popisovaná šavle. Tehdy již podnik nesl název B.W.Ohligs-Haussmann. Kdo byl pan Haussmann (jindy též Hausmann), bohužel nevíme. Snad společník, ale nelze vyloučit, že podnikatel spojil své příjmení s příjmením (movité) manželky. Občas se to tak dělalo, ale my se můžeme jenom dohadovat.

Šavle

Firma B.W. Ohligs-Haussmann mimo jiné prokazatelně v roce 1858 zastupovala Lebedovu firmu a činila tak minimálně do roku 1863. Možná ještě déle. Pan Ohligs byl, podobně jako A.V. Lebeda mladší, propagátor zbraní systému Lefaucheux. Navíc byl výborný sportovní střelec a v roce 1858 prozatímní předseda nové vídeňské střelecké společnosti, kterou zřejmě doslova vydupal ze země. Vyráběl mimo jiné perkusní revolvery Adamsova typu.
Dosud se předpokládalo, že chladné zbraně pan Ohligs přibral do sortimentu podniku až kolem roku 1863, ale to nepochybně není pravda. Nabízel je od počátku svého působení ve Vídni. Pokud se týká majitelova příjmení, pak za zmínku jistě stojí, že Ohligs je čtvrť města Solingenu, které bylo a je hlavním městem německé nožířské a mečířské výroby.
Z kuriozit uveďme, že tato firma dodala v roce 1864 také asi 40 příleb pro palácovou stráž mexického císaře Ferdinanda Maxmiliána z rodu Habsburků.

Šavle


Zlacené stříbro
S čepelí si luxusností provedení rozhodně nezadá ani koš. Je celý vyroben ze stříbra, které je zlacené. Zlacení se nošením místy setřelo, takže stříbro jasně prosvítá. Na koši jsou vídeňské puncovní značky z roku 1858 a značka neznámého stříbrníka, který koš vyrobil. Koš je bohatě prořezávaný. Dominuje mu postava ženy s korunou, která drží prapor a štít s orlicí.Na jeho spodní části je monogram Františka Josefa I. s císařskou korunou. Hřbetu rukojeti dominuje hlava Neptuna s trojzubcem a dubovými listy a na hlavici je krásná císařská koruna.

Šavle

Pochva je dřevěná, potažená černou kůží. Kování je opět stříbrné, zlacené a prořezávané s námořnickými motivy.
Zbraň je uložena v originální mosazí okované ořechové kazetě, vyložené modrým sametem. Na vnitřní straně víka je nalepena etiketa firmy Ohligs. Mimo jiné zde zjistíme, že firma byla dvorním dodavatelem vévody brunšvického, stejně jako firma mladých Lebedů. Skutečnost, že Ohligs-Haussmann má na skladě Lebedovy zbraně, je zde také uvedena, podobně jako informace, že majitel je nositelem C.k. zlaté medaile za vědu a umění.
K tomuto kompletu patří předávací dopis, který podepsal arcivévoda Ferdinand Maxmilián, vrchní velitel rakouského válečného námořnictva, generální guvernér Lombardska-Benátska a pozdější císař mexický. Vše je datováno v Benátkách 27. prosince 1858. K souboru patří také dopis britské admirality, která potvrzuje předání daru. Mimochodem, pan Craigie velel své lodi jen do konce roku 1858. Pak dostal menší… Zemřel na choleru roku 1862 v Jokohamě v hodnosti kapitána.

Šavle

Arcivévoda Ferdinand Maxmilián se stal velitelem rakouského námořnictva v říjnu 1854 a svoje účinkování zde ukončil v dubnu 1864, kdy se vydal na osudnou výpravu do Mexika. Zanedbanou rakouskou flotilu pozdvihl natolik, že dokázala dva roky po jeho odchodu porazit italské námořnictvo v bitvě i Visu (Lissa).

Snímky zbraně laskavě poskytla mezinárodní aukční firma Hermann-Historica v Mnichově.

Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 4/2010.


Střelecká revue
Střelecká revue






 

 
Příbuzné odkazy
· Microsoft
· W3 Consortium
· HTML Standard
· KDE
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt