Moderní zbraně: Konec a nový začátek firmy Heym
Posted on Friday, 08. December 2017 @ 00:00:00 CET od Jan_Tetřev
Jelikož v roce 1945 připadl Suhl po prvotním
obsazení (a vydrancování
firemních sbírek) Američany do
sovětského okupačního pásma,
podmínky pro soukromé výrobce se
prudce zhoršily. Ovšem Heymové měli
(podobně jako Anschützové, Krieghoffové
a Waltherové) oproti obyčejným obyvatelům města
štěstí. Američané si je při
svém odchodu a předání zóny
Rusům takříkajíc přibalili. Stroje a
dílny museli nechat komunistům, ale schopné lidi
jim odvedli.
Podnik začal z ničeho pod vedením Augusta a Rudolfa Heymů
nejprve v Ostheimu. Živila je opět jemná mechanika, neboť
vyráběli kukačkové hodiny. Bylo to nepochybně
lepší než kácet stromy na Sibiři.
V roce 1952 pořídili nové
výrobní budovy v Münnerstadtu
ve Francích. Tady už se dělaly zbraně. Vyráběly
se zde signální pistole a vzduchovky. Tolik
oficiální firemní historie.
Pravdivá, ale neúplná, neboť nejen
vzduchovky postavily Heyma na nohy.
Vyráběly se zde totiž také malorážky k
výcviku příslušníků
Bundeswehru a ke střelbě pro zábavu. Již od roku 1952 zde
také vznikaly opakovací karabiny M 1952 na
bázi Mauseru 98k pro německé celníky.
Systémy pocházely z Belgie. Mířidla
budila spíše dojem loveckých kulovnic
než služebních zbraní, ale možná
právě proto, že po válce mnozí
oprávněně neradi viděli ozbrojené Němce, měla
zbraň podobu jakou měla. Nejvyšší
výrobní čísla, s nimiž jsme se
setkali, sahají přes 6 000. Některé
aukční síně tyto zbraně
prodávají jako vojenské
pušky Mauser 98k, upravené k loveckým
účelům firmou Heym. Vlastně možná se to
dá říci i tak.
Firma vyráběla také poněkud vojenštěji
vyhlížející policejní
karabiny M 52, opět na bázi Mauseru 98k. Můžeme-li věřit
výrobním číslům, zhotovila jich hodně
přes 30 000. Takže spíše
státní dodávky než vzduchovky měly
vliv na úspěšné
znovuzrození.
Kozlice řady 22
Jakmile to bylo možné, vrátila se firma k
produkci loveckých zbraní. Už v roce 1965
Heymové inzerují kulobrokovou kozlici 22F. V roce
1967 na ni navázala kulobroková kozlice 22 SE,
která již neměla problémy, kterými
trpěla její předchůdkyně. Šlo hlavně o
nastavení napínáčku. Cena
nové zbraně šla nahoru o více než 100
DM, takže se dostala lehce pod tisíc marek. K
této zbrani byla v prodeji i montáž na
zaměřovací dalekohledy Heym, neboť firma si tehdy
nechávala vyrábět optiku pod svojí
vlastní značkou.
V roce 1980 se na scéně objevila
jednospoušťová kulobroková kozlice
řady 22, která měla na krku pažby místo pojistky
posuvník, kterým se napínal
bicí mechanismus až těsně před výstřelem.
Sklopením svazku došlo k deaktivaci
napnutého mechanismu, takže nehrozil nechtěný
výstřel. Tato moderní koncepce se uplatňuje velmi
široce i dnes. Následně se toto
řešení prosadilo i u
dalších kozlic řady 22. Přepínač z
kulové na brokovou hlaveň se přesunul na levou stranu lůžka
hlavní.
Opakovačka SR 10
Druhým základem Heymova nového
úspěchu se stala opakovací kulovnice SR 10,
která přišla na trh v roce 1967. Záhy
však začala spolupráce firmy Heym s Mauserem a
zbraň byla přejmenována na Mauser 2000. Model pro trh v USA
pak dostal označení Mauser 3000. Pušek modelu
3000 se do Ameriky vyvezlo na 15000, což bylo v té době
pokládáno za opravdu velký
úspěch. Po skončení spolupráce s
Mauserem, asi na počátku 70. let, přešel Heym
opět ke starému označení SR 10. V polovině 70.
let pak vznikl model SR 20, opět opakovačka s
válcovým otočným závěrem,
uzamčeným dvěma ozuby. Hodnocení
německých střelců i recenzentů byla tehdy opět velmi
pozitivní. Zbraň nabízela dobrou kombinaci ceny
lehce přes 1000 DM s dobrými užitnými vlastnostmi
a postupně se zdokonalovala. Vydržela v nabídce firmy až do
konce 90. let 20.století, což není
špatný výsledek.
Revolver
V roce 1968 vykročil Heym, podobně jako jiné
německé firmy, také na pole
krátkých zbraní. Učinil tak
dvojčinným revolverem Detektiv v
rážích 22 LR, 22 Short a 22 Long. Zbraň
nabízela délky hlavně 2, 3 a 4 palce. Měla
šest komor a ventilovanou lištu. Šlo o
kopii Coltu Detective Special, což výrobce nejen
přiznával, ale dokonce se tím i chlubil a
zdůrazňoval neobyčejnou láci oproti americkému
originálu.
Do konce roku 1968 přibyly ráže 22 W.R.F. Magnum a 38
Special. Výborná cena 154 DM se udržovala i v
následujících letech. Pokud je
nám známo, další krok firmy
Heym na pole krátkých palných
zbraní se už nekonal.
Heym-Ruger
V roce 1976 přišel na trh produkt
německo-americké spolupráce.
Jednoranová kulovnice s blokovým
závěrem nesla označení Heym-Ruger HR 30.
Kombinovala americký systém od Rugerů s Heymovou
pažbou a hlavní. Vážila 3 kg a měřila 102 cm při
délce hlavně 60 cm. Šlo vlastně o Rugerovu
kulovnici No.1. Byla uzpůsobena především pro
německé a případně jiné
evropské střelce, kterým americké
provedení ne zcela vyhovovalo. Varianta HR 38 měla
osmihrannou hlaveň. Existují i velmi luxusní
exempláře těchto zbraní. Nicméně v
průběhu 90. let tento sortiment převzala Frankonia a Heym
dodával pouze hlavně.
Nové
trojáky
Poněkud pomalejší byl po válce
nový nástup nových
Heymových trojáků, ale v roce 1971 už u
nabízel pěkný troják 33 SS s
postranními zámky a bohatou ryteckou
výzdobou. Rozborka této zbraně byla
možná bez nástrojů.V
dalších letech Heymové zdokonalovali
vedle dílenského provedení
výzdobu tohoto trojáku, k níž pustili
rytce-externisty. Recenze na tuto zbraň z roku 1973 byla
více než nadšená.V Norimberku v roce
1977 představili Heymové troják s
postranními zámky model 37. Nabízel
brokové hlavně i v ráži 12. Měl
modernější konstrukci zámků než 33 SS,
výstražníky nahoře, posuvnou pojistku vpravo od
Scottovy temenní kličky, zesílené
háky a zcela zezadu prošroubovanou pažbu. Zřejmě
v roce 1979 se na scéně objevil
dvojákový troják 37 B,
kterým se firma dostala na pole, na němž dosud působili
spíše individuální
výrobci-puškaři.
Sortiment byl pochopitelně ještě
bohatší, ale není účelem
jmenovat zde všechny modely, které se v
nabídce firmy vystřídaly.
Tento článek
vyšel ve Střelecké revui číslo 11/2009.
Střelecká
revue
|
| |
|
| |
|
Hodnocení článku
|
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0
|
|
|
