Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3029
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 64 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: Bedřich Brandejs: České zbrojířství II. část
Posted on Pondělí, 10. září 2001 @ 08:00:00 CEST od David_Pazdera

Články Pokračování stati našeho výnamného odborného publicisty

Bedřich Brandejs: Zbrojířství II. část

Roku 1824 vynalezl pařížský lékárník Mikuláš Bellot (nar. 1792, zemř. v Praze 1882) chlorečnan draselnatý, a rozhodl se vynález svůj, který co do lučebné povahy byl mnohem méně škodlivým než třaskavá rtuť, pro střelné zbraně zužitkovati. Zřetel svůj obrátil ku Praze jako středu Evropy, kde společně s francouzských technikem Sellierem zakoupili veliké pozemky tak zvané „Parukářky“ u Olšan, a zařídili zde velkou továrnu na zápalky, první to v Evropě a jedinou v Čechách. K vůli úspoře cla při vývozu zařídili již po pěti letech za hranicemi druhou stejně rozsáhlou továrnu v Schönbeku na Labi. Roku 1873 stal se podnik majetkem akciové společnosti s kapitálem 600.000 zl., r. 1883 zřízena poboční továrna v Rize.

Továrnou na zápalky vzpružena mocně činnosť českých puškařů; žel jen, že veškery staré zbraně se šmahem předělávaly na nárazové (perkusní) – a menší puškaři, tím přetížení, poměrně málo pozornosti věnovali práci nové. Jedině pražští neochábli, a zvláště Lebeda hleděl zjednati odbyt v cizině. Roku 1828 sestrojil nový druh nárazových zámků, zcela rozdílný od zámků starších i novějších anglických, jejž nazval „zámkem skříňkovým“. Na tento vynález byla udělena r. 1829 první výsada v oboru zbraní v Čechách.

Lebeda byl původcem zvláštního charakteristického genru v úpravě zbraní, který se dosud v cennících větších továren cizozemských uvádí jako „úprava dle pražského vzoru“. Za odběratele měl všecky evropské panovníky své doby. Hlavní odbyt nalézaly jeho výrobky v cizině, zejména v Rusku, kde nabyly takového rozšíření, že v některých krajích ručnice nejmenována leč „lebedovkou“. Svou činnosť korunoval zhotovením 24 nádherných ručnic (12 dvojáků a 12 dvojek), jež objednány osobně J. V. císařem, načež závod odevzdal svému staršímu synu Antonínovi, po němž opět mladší Ferdinand vedení jeho přejal. Vývoz rozšířen tou dobou také do Španěl, Asie a jiných zámořských zemí.

Současníky Lebedovými byli v Praze zejména Fr. Novák, Ant. Kalivoda, A. Chr. Kellner (po něm téhož synovec Petzold), Fr. Burda, Rubeš, Mat. Endel, Mat. Mach aj. – mimo Prahu pak J. Novotný v Litoměřicích, Dubina v Mladé Boleslavi, bratří Čermákové v Chocni, Dominik Brandejs v Třebechovicích (vlastní vynálezce zúžených brokových hlavní, které nyní pod jménem „Choke-bore“ se prohlašují za vynález anglický).

V Karlových Varech, kde v dřívějších staletích tak dovední zbrojíři žili, zaniklo puškařství úplně a soustředilo se v městě Výprtech i v okolí, kde dosud několik továren se nalézá, a v poslední době po způsobu anglickém také práce strojní se zavádí. V dřívějších dobách vyráběly se ve Výprtech také ručnice vojenské, a to ročně 1100 kusů, jinak pracovaly se v Čechách vojenské zbraně jen výjimečně a sice jedině v továrně Lebedových synů v Praze. Tak zejména roku 1857 předělávány ručnice soustavy Consolovy na nárazové; několik roků později předělávány staré rakouské zbraně pro vojsko mexické a r. 1868 opětně rakouské předovky na zadovky dle soustavy Wänzlovy. Od té doby se vojenské zbraně v Čechách nevyrábějí.

Ve Výprtech vyráběly se až do let padesátých také hlavně ručničné; Lebeda též svým časem usiloval založiti tento průmysl buď v Čechách neb na Moravě; zůstalo ale při pouhém pokusu; i ve Výprtech výroba hlavní úplně zanikla.

Pokračování zítra

 

 
Příbuzné odkazy
· KDE
· Více o Články
· Novinky od David_Pazdera


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt