Vítejte na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
 

Hlavní Menu
· Hlavní
· Novinky
· Download
· Historie
· Moderní zbraně
· Časopisy
· Literatura
· Odkazy
· Puškaři
· Krnkové
· Střelnice
· Zabezpečení zbraní
· Lidé kolem zbraní
· Muzea a cestování
· Vzdělávání
· Zbrojní zákon
· Galerie
· Váš účet
· Poslat příspěvek
· Statistika
· 20 Nej...



Další volby
· Inzerce a diskuse
· Archiv článků
· Seznam členů
· Zprávy členům
· Doporučte nás
· Kontakt

Anketa
Ve Střelecké revui nejraději čtu články na téma

Moderní zbraně (včetně testů)
Historické zbraně
Chladné zbraně
Příslušenství
Přehled knih
Poradna
Sportovní střelba
Vojenská technika



Výsledky
Ankety

Hlasů: 3025
Komentářů 4

Kdo je Online
Právě je 55 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online.

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Přihlášení
Přezdívka

Heslo

Ještě nemáte svůj účet? Můžete si jej vytvořit zde. Jako registrovaný uživatel získáte řadu výhod. Například posílání komentářu pod jménem, nastavení komentářů, manažer témat atd.

Languages
Vyberte si jazykové rozhraní:


Historie: Plynovka Giffard
Posted on Středa, 15. prosinec 2004 @ 06:00:00 CET od Jan_Tetřev

Články Zbraně na CO2 nejsou výmyslem posledních několika desetiletí. A my máme k dispozici pěkné obrázky jedné zbraně, kterou to v podstatě kdysi začalo
Část obrázků jste již viděli v našich odborných časopisech, jiné nikoli.

Moderní zbraně na stlačený oxyd uhličitý, tedy plynovky (nikoli plynovky ve smyslu stávajícího zbrojního zákona) mají své předchůdce již v 1. polovině 19.století.
Původcem použití tohoto plynu k pohonu střely ve zbrani, je dánský vynálezce a konstruktér revolverů Pedro Rasmussen. Se zbraní na "suchý led", tedy kapalný CO2 experimentoval již r.1834. Více mi o jeho činnosti není známo a zřejmě skončil u experimentů. .
Až k tovární výrobě zbraní, založených na tomto principu, se dostal francouzský konstuktér Paul Giffard (1837-1897), jemuž někteří autoři připisují titul inženýra. V každém případě pocházel ze zajímavé rodiny. Byl bratrem slavného vzduchoplavce Henri Giffarda a podílel se na jeho experimentech. .
Věnoval se problémům expanze plynů, proslul vytvořením pneumatického telegrafu a především vzduchovými chladícími stroji, prvně použitými v průmyslu. .
Údajně již v 60.letech 19.století dostal patenty na různé konstrukce větrovek se zásobníkem stlačeného vzduchu podél hlavně. Tehdy ještě pracoval se vzduchem, který jej však svými fyzikálními vlastnostmi pro použití ve střelných zbraních neuspokojoval. .
Později údajně experimentoval s náboji, plněnými CO2 a dokonce na ně měl sestrojit opakovačku. .
V každém případě však v roce 1889 dostal patent na pušku s nádržkou, v níž byl zkapalněný oxyd uhličitý. Nádržka měla válcový tvar a byla umístěna pod hlavní. Úder kohoutu do tyčky, která ovládala výpustní ventil, uvolnil tento ventil, který do komory vypustil kapku zkapalněného oxydu uhličitého. Ten se proměnil na plyn, nabyl na objemu cca 400 - 500 x a vypudil střelu. .
Tato konstrukce se záhy dostala do výroby. Již roku 1892 se o ní s nadšením psalo v Čechách. Bohužel nepřesně, neboť zde bylo tvrzeno, že zbraň funguje na kyselinu uhličitou, což je v podstatě sodovka. Správně má být kysličník uhličitý. .
Autor vynálezu svoji zbraň prezentoval jako revoluci ve vojenství, která změní obraz bojiště v příští válce. Novináři, jak již je zvykem, toto tvrzení zpočátku nekriticky převzali a zpráva o nové zbrani oběhla Evropu. .
Ovšem záhy přišlo vystřízlivění. Giffardova plynovka nedosahovala většího dostřelu než 50 metrů a to bylo na revoluci ve vojenství trochu málo. Jediným úspěchem ve vojenské oblasti bylo pro tuto zbraň její krátkodobé zavedení jako výcvikové zbraně švédského námořnictva. .
Uplatnila se však jako civilní sportovní zbraň. Zřejmě již od roku 1890 ji vyráběla firma Manufacture Francaise d´Armes et Cycles v jihofrancouzském St.Etienne, známější pod zkráceným názvem Manufrance. Firma ji nabízela nejprve jako karabinu Giffard, později používala typové označení Carbona. Firma tyto zbraně propagovala především k účelu střelby v místnosti. .
Plynovky Giffard se vyráběly jako brokovnice v ráži 8 mm, pušky na kulaté střely ráží 4,5, 6 a 8 mm, a pistole ráží 4,5 a 8 mm. Hlavně byly hladké i drážkované. Na jednu naplněnou nádržku plynu se u pušky dalo vystřelit mezi 200 - 300 střel. Nádržky plynu se daly znova naplnit. .
Vyráběla se různě drahá provedení podle výzdoby a kvality použitého materiálu. Zbraň našeho čtenáře zřejmě patřila k těm dražším výrobkům. .
Giffardovy zbraně se také vyvážely. Do Německa je dovážela firma E.F.Büchel z Zella-Mehlis. Narazily však poměrně brzy doma i v zahraničí na konkurenci spolehlivých a levnějších vzduchovek, která je vytlačila z trhu. .
V katalogu firmy Manufrance se tyto pozoruhodné zbraně naposled objevují v roce 1914 a zřejmě již někdy předtím byla ukončena jejich výroba. .
Princip plynovek tak upadl na cca 35 let v nemilost a snad i zapomenutí. Definitivní renesance těchto zbraní však přišla až v 50. letech 20.století.


A zde jsou slíbené obrázky. Je jich dost, jsou poměrně velké, takže prosím o trošku trpělivosti.

































Rejstříky Střelecké revue a Střeleckého magazínu
Rejstříky SR a SM


 

 
Příbuzné odkazy
· PHP HomePage
· SETI Institute
· Více o Články
· Novinky od Jan_Tetřev


Nejčtenější článek o Články:
Samonabíjecí plynová pistole Drulov DU-10 Condor


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 2


Prosím najděte si čas a hlasujte pro tento článek:

Špatný
Průměrný
Dobrý
Výborný
Skvělý



Možnosti

Vytisknout stránku  Vytisknout stránku

Poslat tento článek známým  Poslat tento článek známým

"Přihlášení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 0 komentářů
Práhy
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
 


Vyzkoušejte Linux

Všechna loga a obchodní známky na tomto webu jsou vlastnictvím svých majitelů. Za komentáře si odpovídají jejich odesílatelé. © 2001 mIRC.cz Team.
Tento web je vytvořen pomocí PHP-Nuke, systému pro webové portály, napsaný v PHP. PHP-Nuke je Free Software šířený pod GNU/GPL licencí.
Naše zprávy si můžete stahovat pomocí souboru backend.php nebo ultramode.txt