Thomas Bader-křesadlová kulovnice
Datum: Sobota, 10. červen 2006 @ 06:00:00 CEST
Téma: Články


Článek o této zbrani z nabídky firmy Aryon nedávno otiskla Střelecká revue. Bylo tam devět obrázků. Zde jich najdete pětadvacet.

Při naší návštěvě u pražské firmy Aryon jsme měli možnost vidět unikátní historickou zbraň.
Nedejme se zmást skutečností, že se neblýská zlatem. K tomu, aby byla neobyčejně zajímavá, zlatou výzdobu nepotřebuje.

Tuto křesadlovou kulovnici vyrobil někdy kolem roku 1690, nejpozději však v roce 1692, puškař Thomas Bader ve francouzském Štrasburku. Ačkoli jeho jméno zní spíše anglicky, Bader se narodil na francouzské půdě a zřejmě jako francouzský poddaný. Spatřil světlo světa v roce 1644 v Metách, centru Lotrinska. V roce 1674 již byl měšťanem v tehdy svobodném alsaském říšském městě Štrasburku a pracoval v městské zbrojnici. Roku 1675 se stal samostatným mistrem. O šest let později jeho město Ludvík XIV. připojil nekompromisně k Francii. Thomas Bader zemřel ve Štrasburku roku 1692.

Ve Štrasburku kromě Thomase Badera postupně působilo několik dalších puškařů, nositelů téhož příjmení. Tito Baderové sem přicházeli z durynského Mehlis nejpozději od roku 1667, ale spíše ještě o něco dříve. Jestli tito puškaři byli s Thomasem Baderem příbuzní nebo se jednalo o shodu příjmení, nám není známo. Další větev rodu Baderů nadále působila v Mehlis, kde se prokazatelně ještě v 19.století podílela na zbrojní výrobě.

Zbraň o délce 1424 mm má hlaveň s hladkým vývrtem v ráži 15,6 mm a váží solidních 4194 g.





Hlaveň je zdobena nádhernou rytinou se zajímavými motivy v několika zónách. Na jazýčku dnového šroubu nacházíme dvě groteskní postavy, z nichž jedna vyrůstá z rostlinného motivu.



V komorové části kráčí bosá postava v antické tunice s holí přes rameno a kolem ní je plocha zaplněna úponky.



Mezi úponky na pravé straně komorové části hlavně je vyražena inspekční značka města Štrasburku, která se opakuje i na zámkové desce, kde je umístěna mezi ramena pera baterie.





Před touto rytinou je na hlavni v kartuši vyryta signatura výrobce "THOMAS BADER".



Další jemná rytecká výzdoba, kombinující rostlinné a zvířecí motivy, se nachází na liště a především u ústí hlavně kolem mosazné mušky kapkovitého tvaru.







Unikátní je řešení francouzského křesadlového zámku. Jeho průřez je zaoblený, výzdobu povrchu provedl rytec v holandském stylu. Zámkové desce dominuje za kohoutem postava Herkula a groteskní postava před kohoutem, pod níž se opakuje signatura. Vše je doplněno rostlinným motivem. Výzdoba kohoutu a ocílky již kombinuje plastické motivy s rytinou.





Ocílka zámku je dělená na dva díly-ocílku a víčko pánvičky, které jsou spojeny šroubem a ve vzájemné poloze udržovány malým V-perem. Ocílku je možno pootočit od krytu pánvičky buď v úhlu 90 nebo 180 stupňů, přičemž obě polohy jsou aretované. Prach na pánvičce je při tomto otočení nadále přikryt víčkem a zbraň je současně zabezpečena proti nechtěnému výstřelu při nataženém kohoutu i proti nežádoucímu otevření krytu pánvičky při nenataženém kohoutu. Při výstřelu samozřejmě jak ocílka tak víčko po nárazu kohoutu odskočí současně dopředu, takže funkce zámku je v tomto případě úplně stejná jako u klasického francouzského křesadlového.













Jde o řešení v odborné literatuře sice známé, ale velmi zřídka se vyskytující, svědčící o rozhledu, dovednosti puškaře Thomase Badera i o ochotě objednatele zbraně akceptovat neobvyklá, z obecného trendu vybočující a pochopitelně drahá řešení.



Kování Baderovy zbraně je železné. Hlavním motivem prořezávané protizámkové desky je plastika okřídleného svíjejícího se hada.



Na přesahu botky na hlaviště pažby je rytina se scénou jezdeckého lovu s pistolí a na lučíku dominuje maskaron.







Zbraň je celopažbená, pažba byla vyrobena z tmavého hutného ořechového dřeva. Poloplastické řezby zdobí předpažbí, lícnici i penálek v hlavišti pažby.





Na krku pažby je umístěn železný palcový štítek s erbem majitele. Jde o znak hrabství a současně erb hrabat Hanau-Lichtenberg.

Erb v této podobě používala hrabata Bedřich Kazimír (narozen 1623, vládl 1641-1685) a jeho synovec a nástupce Filip Reinhard (narozen 1664, vládl 1685-1712). Oba pánové byli luteránského vyznání.

Bedřich Kazimír se k moci ve státečku o rozloze 44 čtverečných mil dostal jako devatenáctiletý. Přesto dokázal přežít konec třicetileté války. Proslul tím, že v roce 1669 zakoupil od Holanďanů 3 000 čtverečných mil území v Holandské Guayaně mezi Orinokem a Amazonkou. Projekt "Hanauské Indie" ztroskotal na nedostatku peněz. a vražedném klimatu. Příbuzní nakonec zařídili, aby se hrabství, zatížené dluhy, dostalo pod poručenskou správu, dosazenou císařem Leopoldem I. a Bedřich Kazimír po zbytek života vládl již úsporněji.



Jako pravděpodobnější majitel zbraně se nám však jeví Filip (též Philipp) Reinhard, neboť provedení erbu na palcovém štítku má nejblíže k tomu, který nechal ztvárnit na tolaru z roku 1694. Tento panovník malého státečku proslul nikoli jako válečník, ale coby milovník umění. Koloniálním výbojům se nevěnoval a raději v roce 1701 zahájil na břehu Mohanu stavbu známého zámku Philipsruhe, kde roku 1712 zemřel.

Stav Baderovy zbraně je excelentní, její mechanismy bezvadně fungují. Zbraň je střelby schopná, ale kdo by riskoval poškození či zničení takovéhoto unikátu kvůli jedné ráně?


Většina zde publikovaných obrázků patří firmě Aryon, která nám povolila jejich zveřejnění. Některé detaily jsem pořídil já jako pracovní materiál při studiu zbraně.






Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1224