Pušky v holi z továren
Datum: Úterý, 25. červenec 2006 @ 06:00:00 CEST
Téma: Články


V éře tovární výroby zbraní jsou perkusní pušky v holi rychle vytlačovány výrobky na jednotný náboj, ať již brokový nebo kulový. Nejsou však vytlačeny naráz, takže i některé perkusní pušky v holi se v továrnách vyrábějí.

Příkladem perkusní pušky v holi-pravděpodobně již továrního výrobku, je nepochybně zbraň ze sbírky Východočeského muzea v Pardubicích, uložená tam pod číslem 1658.



Hlaveň má kruhový průřez, hladký vývrt a podobně jako u jedné zbraně z předchozího článku se skládá ze dvou vrstev-vnitřní ocelové duše a vnějšího pláště, letovaného mosazí.



Povrch je v současné době černě natřený, ale nejsem si rozhodně jist tím, že je původní.



Piston je umístěn v ose hlavně a hlaveň se našroubovává k rukojeti.





Na hlavni je umístěna muška kuželkového průřezu. Zajímavým způsobem je vyřešeno napínání mechanismu. Obstarává je páka v přední části rukojeti. Zatlačil-li na ni střelec směrem vpřed (vyžaduje poměrně slušnou sílu), mechanismus se napnul a pak již stačilo jen stlačit pákovou spoušť na levé střence rukojeti, aby úderník zažehl roznětku.



Střenky rukojeti na této zbrani evidentně chybí a nemůžeme vyloučit, že také hlaveň byla kryta dřevem či bambusem, aby byl účel zbraně lépe skryt.
V každém případě můžeme říci, že tato zbraň, pokud se nosila nabitá, skýtala poměrně značnou střeleckou pohotovost. Mechanismus se napínal jedním pohybem a spoušť byla přímo na rukojeti.



Další zbraň, uložená také v pardubickém muzeu, již je zadovka na náboj se středovým zápalem. Má ráži 12,4 mm, vzhledem ke stavu komory se konkrétní náboj určit nepodařilo.
Při délce 83 cm má hlaveň dlouhou 78,6 cm.



Veškerý mechanismus je ukryt pod střenkami rukojeti. Po nabití se bicí ústrojí napínalo pomocí klíče, jenž se nasazoval na čtyřhran, vystupující z rukojeti na levé straně. Mimochodem, při pohledu na okolí čtyřhranu zjistíme, že nese značné stopy používání. S holí se tedy určitě chodilo a zřejmě i střílelo.



Tlačítková spoušť je v přední části rukojeti. Pojistka neexistuje, takže pravděpodobnost nechtěného výstřelu při chůzi s napnutým bicím mechanismem byla nepochybně dosti velká. Pokud se s holí chodilo s nenapnutým mechanismem, v případě potřeby výstřelu ztrácel majitel čas nejen vyjmutím zátky z hlavně, ale ještě hledáním klíče po kapsách. Ovšem pro pytláka to nebyla zbraň až tak špatná.





Hlaveň je ocelová, při bližší prohlídce se na ní podařilo objevit značku v podobě písmene S v šestiúhelníku (viz obrázek), která se objevuje na suhlských zbraních.





Konstruktér vyřešil jednoduše i vyjímání náboje z komory. Protože vytahovač zbraň mít nemůže, po stranách zadního okraje komory jsou dvě malá vybrání, jimiž bylo možno náboj podebrat a vyjmout. Povrch nese stopy odstraněné koroze a dnes je druhotně černěný. P ředpokládám, že původně byl kov kryt dřevěným nebo bambusovým obalem.

Foto: Jana Procházková

Tento článek byl publikován ve Střeleckém magazínu č.11/2005


Fotografie pro tento článek, jenž byl před časem publikován ve Střeleckém magazínu, poskytla Jana Procházková. Vzhledem ke specifikům internetu jsme je museli výrazně zmenšit. Pokud má někdo zájem o tyto fotografie v původním formátu 2560 x 1920 pixelů (a několik dalších, které k nim autorka přidá), může si je objednat za 250 Kč včetně poštovného na dobírku. Stačí vyplnit objednávkový formulář.






Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1254