Stručná historie čs. pušky vz. 24 (1)
Datum: Čtvrtek, 16. listopad 2006 @ 00:00:00 CET
Téma: Články


Příznivcům jedné z legend našeho zbrojního průmyslu, opakovací pušky vz. 24, přinášíme čtyřdílný seriál vycházející z článku uveřejněného v historicky posledním čísle samostatného Střeleckého magazínu. Začínáme od Adama neboli v našem konkrétním případě od rozhodnutí zařídit v Brně výrobu vojenských pušek.

V lednu 1919 přeměnilo československé ministerstvo národní obrany někdejší c. a k. dělostřelecké opravárenské dílny v brněnských Zábrdovicích na Československou státní zbrojovku (ČSZ). K tomu, aby podstatné jméno v jejím názvu přestalo vyjadřovat pouhé vroucí přání a stalo se skutečností, byl učiněn zásadní krok na podzim 1919, kdy padlo rozhodnutí zakoupit strojové vybavení pro kompletní výrobu vojenských pušek.

Nabídky přišly pouze dvě: od štýrské zbrojovky a od německé firmy Mauser. Pozoruhodný rys tohoto “tendru” představovala skutečnost, že při něm byla zcela opomenuta otázka kvality dotčených opakovaček Mannlicher vz. 1895 a Mauser vz. 1898. Rozhodujícími faktory se namísto toho staly cena, kapacita strojového zařízení a odhodlání dotáhnout obchod do konce. A tak když štýrská zbrojovka, jež zpočátku byla favoritkou, nakonec nepředložila závaznou nabídku, vítězkou se “kontumačně” stala firma Waffenfabrik Mauser A. G.

Projekt vybudování puškárny při ČSZ s využitím strojů firmy Mauser a původně textilní tovární budovy na brněnské Nové ulici schválila 26. listopadu 1919 ministerská rada. Ředitel brněnské Zbrojovky Ing. Klement Růžička pak 19. prosince 1919 uzavřel s oberndorfskou továrnou smlouvu o nákupu strojů a měřidel pro výrobu opakovaček Mauser (později doplněnou smlouvou o licenční výrobě pistolí systému Nickl). Součástí nákupu se stala i výkresová dokumentace a velký počet součástek a polotovarů pušek. Smlouva nezavazovala ČSZ k žádným licenčním poplatkům za vyrobené mauserovky, neboť tyto se považovaly za jednou provždy uhrazené zaplacením strojů.

Železniční přeprava strojů a puškových součástek z Oberndorfu do Brna začala patrně již na přelomu dubna a května 1920 a trvala až do následujícího roku. Později se nakupovalo i u dalších firem v Německu i Rakousku. Tyto transporty se mimochodem nikdy nedočkaly povolení ze strany pařížské Rady velvyslanců, což administrativně nebyla tak úplně nepodstatná překážka. Bez ohledu na to proběhly veškeré převozy do Brna bez komplikací.

Nákup strojů a součástek v Německu byl sice velmi výhodný, čs. stát ovšem za zřízení vlastní puškárny zaplatil podstatně víc, než se původně předpokládalo. Předběžná kalkulace počítala se souhrnnými náklady 18 mil. korun. V praxi přišel nákup, převoz a ustavení strojů, elektromotorů a transmisí podle různých sdělení na 6 až 12 mil. Kč. To stále ještě nebylo špatné, vždyť současně se podařilo zařídit i nástrojárnu a pistolárnu. Podstatně hůře si odpovědní úředníci vedli při získávání tovární budovy na Nové ulici. Ta byla na začátku k mání za 11 mil. Kč; jenže pak kdosi přišel na nápad urychlit celou věc vyvlastněním objektu. Nakonec stejně musela být uzavřena kupní smlouva, ale to už prodávající strana požadovala podstatně vyšší částku plus odškodné, dohromady 17-19 mil. Kč.

Pokračování brzy.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1330