Stručná historie čs. pušky vz. 24 (2)
Datum: Úterý, 21. listopad 2006 @ 00:00:00 CET
Téma: Články


Ve druhém díle našeho seriálku o slavné “čtyřiadvacítce” se připomeneme problematické začátky výroby mauserovek v Brně a také klíčový okamžik, jímž bylo zavedení pušek systému Mauser do výzbroje čs. armády.

S takovými detaily, jako byla výše nákladů na výrobní zařízení, si ovšem ČSZ jako státní podnik nemusela příliš lámat hlavu. Podstatně víc ji trápilo, že čs. armáda hluboko do roku 1921 nevěděla, zda vůbec bude chtít stroje pro výrobu mauserovek využít. Z důvodu lepší dostupnosti se totiž od přelomu let 1919/1920 staly prozatímní hlavní pěchotní zbraní čs. branné moci opakovačky Mannlicher starších i novějších závěrových systémů, přičemž na MNO převládala představa, že hlavním úkolem ČSZ v nejbližších období bude oprava a montáž zbraní Mannlicher.

První velká objednávka pušek Mauser pro čs. armádu přišla na přetřes teprve na podzim 1921. Předmětem pozornosti čs. vojenské správy byl tehdy původní německý vzor 1898 ráže 7,92 mm Mauser, pro jehož výrobu ČSZ v Oberndorfu získala i výkresovou dokumentaci, měřidla a velké množství hotových součástek.

Příprava výroby opakovaček Mauser začala v ČSZ koncem roku 1921 a záhy narazila na několik úskalí. Předně tu bylo rozhodnutí ministerstva financí z prosince 1921 povolit pro začátek objednávku pouze 1000 pušek. Ministerstvu národní obrany poté trvalo až do dubna 1922, než se mu podařilo zajistit doobjednání dalších původně přislíbených 39 000 kusů, leč podařilo se.

Mnohem tristnější bylo zjištění, že přejímací výkresy firmy Mauser nejsou pro výrobu dostačující, část originálních měřidel je nepoužitelná a součástky nejsou dopracovány. Kapitolou samou pro sebe byla mimořádná výrobní náročnost některých dílů pušky vz. 1898, jmenovitě hledí systému Lange či uzávěry kliky závěru. Když se k tomu po čase přidal poznatek, že stroje nakoupené v Německu mají svůj zenit beznadějně za sebou, začínala vychvalovaná výhodná investice vzbuzovat přinejmenším rozpaky.

Jedna věc naštěstí zůstávala jistá: Československo koupí strojového zařízení oberndorfské zbrojovky získalo neomezené právo vyrábět opakovačky Mauser a záleželo jen na umu jeho konstruktérů a technologů a samozřejmě i na požadavcích vojenské správy, zda zůstane u původního německého provedení, anebo zkusí pokročit o kus dál.

První krok na této cestě byl učiněn již v únoru 1922, kdy výzbrojní komise rozhodla o nahrazení původního hledí systému Lange jednodušším “mexickým” hledím pušky Mauser vz. 1912. Puškám s německým hledím, kterých v ČSZ vzniklo jen asi 10 000 kusů, bylo ponecháno označení vz. 98, zatímco zbraně s “mexickým” hledím a jinak řešeným nadpažbím se označovaly jako vz. 98/22.

Jaro 1922 se stalo rovněž významným mezníkem v procesu formálního zavádění pušek Mauser do čs. výzbroje. Výměna přípisů mezi dělostřeleckým a zbrojním odborem (DZO), náčelníkem generálního štábu gen. Mittelhauserem a ministrem národní obrany Udržalem totiž 28. dubna 1922 vyvrcholila výnosem přednosty DZO gen. Wacha čj. 543.448/mat./1922:

“Pan ministr Národní obrany schválil návrh náčelníka hlavního štábu, aby puška vzor Mauser zavedena byla v čs. armádě jako nosná puška v náhradu za pušku vz. Mannlicher.”

K tomu bylo realisticky podotknuto: “Doba, kdy výměna má býti provedena, bude později stanovena.”

Pokračování brzy.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1335