České puškařství na počátku 21.století.
Datum: Úterý, 10. červenec 2001 @ 08:00:00 CEST
Téma: Články


Puškařské řemeslo v Čechách a na Moravě pomalu vstává z mrtvých. Vyhráno však rozhodně není.

Současné české puškařství v sobě nese na jedné straně hlubokou stopu tradice, sahající kamsi do 14.století, na straně druhé propast cca čtyřiceti (1948-89), spíše však padesáti (1938-1989) let, kdy se řemeslo nemohlo rozvíjet, upadalo, staří mistři neměli komu předávat své zkušenosti a vymřeli. Dnešní generace obtížně objevuje staré, dávno známé postupy a snaží se najít své místo na slunci.
Za posledních padesát let prodělalo evropské puškařství ohromné změny. Individuálně vyráběné a zdobené zbraně jsou jen zlomkem tovární masové produkce. Řadu individuálních úprav jsou schopny provést i samotné zbrojovky ve svých centrech. Z dřívějších puškařských dílen se staly obchody, opravny. Vlastní výroba ustoupila do pozadí a stala se výsadou nemnoha specialistů, kteří pracují pro úzký okruh zákazníků. K tomu všemu je nutno připočíst restrikce zbraní, které díky populismu vlád dopadají na držitele i výrobce. Většina těchto negativ dopadla naráz i na obnovující se české puškařství.
Jedním z prvních specificky porevolučních problémů našich puškařů byla kvalifikace. Po léta se pracovalo doma pro kamarády, na černo. Po vyučení se nikdo neptal. Málokdo byl vyučen v oboru, ale k provozování živnosti to potřeboval. Tak se doplňovala kvalifikace, resp. sháněl se papír o kvalifikaci. To se většině podařilo brzy vyřešit. Ovšem to neznamená, že kdo absolvoval školu, je hotový puškař.
Druhým problémem byl kapitál. Veksláci puškařinu dělat nešli a normální člověk peníze těžko sháněl. Proto řada našich obchodů se zbraněmi byla po léta poloprázdná. Nebylo na nákup zboží a kapitál chybí dosud. Jak v obchodě, tak v nabídce puškařských dílen. Málokdo si může dovolit vyrábět na sklad. Na prodejnu typu "Sálu o tisíci puškách", jakou míval Jan Nowotný, si budeme ještě muset chvilku počkat.
Dalším problémem jsou zákazníci. Puškařům se vždy lépe žilo tam, kde byl nějaký mecenáš, bohatý lovec, který objednával větší množství zbraní, požadoval jejich údržbu a opravy, který měl velký revír a početný myslivecký personál. Naši první porevoluční zákazníci kupovali perkusní revolvery a levné zahraniční zadovky. Teprve po nich přišly individuální požadavky, možnost k uplatnění práce puškaře. Mnoho puškařů se uplatnilo při výrobě replik pro historické jednotky a kluby vojenské historie. Stabilními a pravidelnými zákazníky puškařů jsou nadále myslivci. Skutečně bohatých zákazníků, kteří nastoupí na místa pánů továrníků, statkářů a rentiérů, je však minimum. Navíc řada těch, kteří se rychle objevili, rychle zase zmizela. V zahraničí, v kriminále nebo pod zemí.
Nepochybně dobrými zákazníky pro rozvoj puškařských firem bývali a jsou zákazníci ze západu. Platili dobře a v tvrdé měně. Kurs marky a koruny udělal svoje.

Za cca 11 let se z masy lidí, kteří začali provozovat puškařské řemeslo, vyčlenily tři skupiny. Ta první zkrachovala a opustila trh. Druhá se uchytila a pracuje pro okruh zákazníků z různě velkých regionů. Několik dílen získalo celostátní věhlas a pracuje i pro zahraničí. Kontakty do zahraničí jsou běžným jevem a na IWA do Norimberka jezdí od nás zájezdy.
Zlepšilo se vybavení dílen, pracují dvě puškařské školy, z nichž vycházejí adepti puškařského povolání, rytci i prodavači zbraní. Vyrábějí se u nás krásné zbraně a na druhé straně jsou u nás stále experti, kteří krásnou zbraň mohou beztrestně nevratně poškodit a ještě za to chtějí zaplatit.
Vycházejí u nás tři časopisy o ručních palných zbraních. Další časopisy se zbraním věnují okrajově. Komu se nelíbí, nechť si založí další nebo ještě lépe začne do některého psát. Pak ho to přejde.

Společným nebezpečím, kterému čelí milovníci zbraní na počátku 21.století, je u nás návrh nového zbrojního zákona. Lidé se bojí, že v jeho důsledku přijdou o zbraně a méně do nich investují. Teď snad máme do voleb klid, ale co bude po nich? Celosvětový trend jde proti milovníkům zbraní a tedy i puškařům. Musíme tedy do houfu a hodně křičet, aby nás nemohli přeslechnout. Sobě uchráníme právo na zbraně a svým puškařům možnost obživy. Dalších padesát let, v nichž by zbraně mohli mít jen vyvolení, by totiž toto řemeslo u nás již asi nepřežilo.



Rejstříky Střelecké revue a Střeleckého magazínu
Rejstříky SR a SM






Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=17