Moderní děla pro střelbu na letadla
Datum: Pátek, 20. únor 2009 @ 06:00:00 CET
Téma: Články


V tomto článku maličko vybočím z témat na G-I obvyklých, ale jelikož se zde píše o protiletadlových dělech z doby, kdy u nás ještě nelétal ani jng.Jan Kašpar, mohlo by toto téma naše čtenáře zaujmout.
Článek pochází z Vynálezů a pokroků číslo 9 z ledna 1909.

Podpora, jaké se četným vynálezcům v o boru vzduchoplavby dostává od různých států, má zajisté v první řadě svou příčinu ve snaze, získati řiditelný balon nebo dynamické letadlo vyhovující co nejlépe účelům vojenským.

Účely tyto vztahují se především na službu výzvědnou. Tím ovšem není řečeno, že by se letadel nepoužívalo v době války též k jiným úkolům. Již dnes se píše o tom, jaké by musily býti pumy, jež by se vrhaly s balonů na voje nepřátelské. Ano i myšlenka, sestrojiti vzdušné torpédo zrodila se v hlavě jednoho vynálezce. Tedy zkáza a zhouba chrlila by se v čas války s tohoto nejnovějšího vynálezu.

Teprve snad v druhé řadě došlo by k použití řiditelných letadel také k účelům jiným, hlavně arciť dopravním, sloužícím obchodu a průmyslu. Sotva však se jen trochu podařilo tu s větším, onde s menším úspěchem sestrojiti balon aspoň částečně řiditelný, již se chápou odborné kruhy vojenské myšlenky, jak bojovati proti těm "moderním vyzvědačům v ohlasti nadzemní".

Tedy jedna vymoženost technická, která by mohla způsobiti, kdyby se dokonale povedla, pravý převrat v dopravnictví a přinésti užitek nedohledný, obsahuje v sobě zárodek snah čelících k jejímu zničení, jedná-li se o účely vojenské. A možno snad tvrditi, že se podaří sestrojiti spolehlivý přístroj na ničení letadel dříve, než bude možno mluviti o těchto jako o spolehlivém prostředku dopravním. Přístrojem takovým může býti podle nynějšího stavu techniky jediné dělo.


Kruppovo polní dělo ráže 6,5 cm ke střelbě na letadla.



Vyskytují se zde ovšem četné okolnosti, s kterými nutno počítati a které činí zvláštní požadavky na takové přístroje. Především je to značná rychlost pohybu a velká vzdálenost letadel, které umožňují, aby se letadlo mohlo uchrániti pronásledování děly. Pomýšleti na pronásledování vzducholodí opět vzducholoďmi, bylo by však nejen příliš nákladné, nýbrž i velmi riskantní a nejisté. Proto spějí moderní snahy k tomu, aby bylo možno bojovati účinně proti balonům s povrchu zemského.

Jelikož nelze rychlý pohyb letadel sledovati stejně rychle nynějšími těžkými děly, zdálo by se na první pohled nějaké úspěšné podnikání proti vzducholodím nemožným. Než tu dlužno uvažovati se stanoviska vojenského, strategického. Nehledíme-li k tomu, že bude letadel použito k metání střel na nepřítele, bude se jejich výzvědná služba omezovati na zjištění určitých důležitých okolností: tak bude úlohou letadel zjistiti rozvin nepřítele a rozlohu jeho postavení, vyhledati a podle možnosti zničiti důležité přechody přes řeky, pátrati po důležitých místech k přistání lodí, po rozloze nepřátelské čáry bitevní a hlavně jejích křídel, po rozestavení záloh, po vojenských silnicích a cestách, na nichž se děje doplňování střeliva, přívoz potravin atd.

Tím však bude nepříteli umožněno, aby na takových důležitých místech měl pohotově připravená děla. Dále nutno uvážiti, že podle zkušeností s upoutanými balony je přesná a spolehlivá služba výzvědná možná jen asi na vzdálenost 7 km; i musila by příslušná děla býti takového druhu, aby působila s úspěchem na takovou vzdálenost. Nemenší obtíží, k níž při konstrukci dosavadních děl nebylo třeba přihlížeti, jest neobyčejná pohyblivost cíle, _t.j. vzducholodi.

Potřebná děla musí tudíž, aby mohla tyto změny v poloze cíle sledovati, býti uzpůsobena pro značné vyklonění hlavně do výše, musí též míti neomezený výklon na stranu a největší dosažitelnou rychlost střelby, jakož i zvláštní zařízenípro míření. Při boji proti vzducholodím bude se vždy jednati o cíle, jež jsou vysoko nad horizontem ústí hlavně.

I požadavky na střelivo budou nové Možnof očekávati účinku jen tehdy, podaří-li se buď obal balonu tak poškoditi, aby plyn rychle unikal, anebo aby podstatné, jaksi životní části vzducholodi (jako motor, kormidlo a pod.) se zničily, resp. aby plyn balonu se zapálil. Pro prvnější případ jsou šrapnelové koule a menší střepy střely vyloučeny. Tyto mohly by sice při dostatečné rychlosti obal balonu proraziti, avšak vzniklé tím trhliny uzavřel by snad po většině zase tlak vnitřního plynu. Aby se plyn v balonu zapálil, bylo by třeba zkusiti, aby granáty s nábojem trhacím (jako jsou dynamit, melinit, střelná bavlna a j.) uvnitř balonu vybuchly, nebo aby zapálení plynu nastalo vzájemným chemickým účinkem mezi vodíkem a nějakou látkou na hlavě střely připevněnou.


Kouřová dráha střely.



Též otázka příslušné zápalky bude akutní. Neboť má-li střela vybuchnouti teprve uvnitř, musí zápalka působiti, když narazí na obal balonu. A i tu mohou přijíti v úvahu ze zápalek (časových jen zápalky mechanické, protože třeba při velkých vzdálenostech počítati s velkou změnou atmosférických účinků, proti nimž by obyčejné hořlavé zápalky nebyly dosti citlivé.

Na základě uvedených i jiných ještě výhradně vojensky důležitých a rozhodujících úvah sestrojil již závod Kruppův v Essenu první děla k vytčenému účelu, která jsou v obr. 1. a 3. znázorněna.

Obr. 1. ukazuje 6'5 cm dělo v polní lafetě, jejíž čepy nápravní, spojené kloubovitě se střední částí nápravy, lze i s koly do předu stáčeti. Aby bylo možno zamířiti na vzducholoď v největší blízkosti při velké výšce její, je dělo zařízeno tak, aby bylo lze hlaveň vykloniti vzhůru až na 60°. Ostatní zařízení (brzda na zadržení zpětného nárazu se zpružinovým podáváním nábojů, samočinný závěr s vypnutelným ústrojím vypalovacím) jsou obdobná jako u polních děl, při čemž samočinný závěr po vsunutí patron i při největším výklonu hlavně vzhůru zamezí vyklouznutí náboje.

Zařízení pro míření obsahuje záměrný dalekohled pro vojína, jenŽ má míření na starosti, s postranním hledítkem; dalekohled jest upraven pod bubínkem mířítkovým, kdežto nad ním je pozorovací dalekohled pro muže řídícího mířítko (s hledítkem shora ze zadu). K tomu náleží ještě dálkoměr, na němž zvláštní patentované zařízení umožňuje, aby se bez pomoci příslušných tabulek našla ihned po odečtení vzdálenosti cíle na dálkoměru patřičná poloha mířítka.

Celé dělo není těžší než obyčejné polní dělo. Střela váží 4 kg a má počáteční rychlost 620 m/sec. Za příčinou lepšího pozorování jest opatřena náplní kouřovou, která se vznítí za letu zápalkou. Účinky kouřové a zápalné objevují se na postrannich otvorech a vyznačují tak i za noci zřetelně dráhu střely.

Střely tyto mohou býti opatřeny též zápalkou, kterázačne účinkovati již při nárazu na obal balonu. Konány byly též pokusy s látkou na hlavě střely umístěnou, která by plyn balonu chemickým účinkem zapálila.

Pokusy, jež s popsaným dělem byly konány na Kruppově střelnici v Meppenu 17. úmora 1908, poskytly tyto výsledky: Bylo stříleno na dva upoutané balony průměru asi 3 m, jež visely na lanech 300 m dlouhých, na vzdálenost 1600 m. Počasí bylo velice bouřlivé, tak že balony byly velmi silně sem tam zmítány a na konec byly stlačeny do výše 60 i méně m poměry to pro míření a zasáhnutí velmi nepříznivé. Přes to byl jeden balon zasažen při pátém, druhý při jedenáctém výstřelu. Ačkoliv bylo velmi nejasné počasí, bylo přece možno. se strany dobře pozorovati následkem zjevu kouřového dráhy jednothvých střel, jak ukazuje obr. 2. Ve skutečnosti bylo dokonce pozorování mnohem zřetelnější, než jak bylo možno následkem pošmourného počasí zachytiti fotografickou deskou.

Též při střílení na velké vzdálenosti (na př. 5000 až 6000m) bylo lze veškeré dráhy zřetelně až ke konci sledovati.

Vedle toho zhotovil závod Kruppův 7'5 cm vzhůrupalné dělo pro motorový vůz a 10'5 cm lodní dělo pro postavení na palubě, jichž má též býti použito k obraně proti balonům. Na obr. 3. je dělo 7"5 cm-ové pro motorový vůz. Pozoruhodná na tomto děle je velmi nízká konstrukce, jakož i to, že dělo oproti ostatním dělům je již za jízdy k výstřelu připraveno. Odstraní-li se závěr hlavně, děje se výstřel pomocí zvláštního zařízení samočinně. Váha příslušné střely je 6'5 kg, rychlost počáteční 650 m/sec.-


Kruppovo dělo ráže 7,5 cm pro motorový vůz.



Nejsilnější však z těchto tří děl, totiž 10'5 cm dělo lodní, vykazuje účinek ještě značně větší. Váha střely je 18 hg, počáteční rychlost 700 m/sec. Posléze zasluhují též zmínky dráhy střel u těchto tří děl při různém výklonu vzhůru, Tak je dostřel 6'5 cm děla do výšek vrhu asi 1000 m asi 9 hm, u děla 7'5 cm dokonce přes 13 km. Pozoruhodné jest, že se dostřely při dvojnásobné výšce vrhu (tedy při výšce vrhu asi 2000 m) zkrátí jen asi o I km, Největší výklon vzhůru činil při 7'5 cm dělu na motorovém voze, jakož i při 10'5 cm dělu v lodní lafetě dokonce 75°, při kterémžto výkonu je vrchol dráhy u poslednějšího děla ve výši asi II'S km a při tom je dostřel ještě přes S'5 km.
Jak patrno, "slibný" počátek byl by učiněn, a není pochyby, že v krátké době dočkáme se dalšího zdokonalení děl a střelby proti letadlům.

St.Pt.






Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1761