Perkusní kozlice dvou puškařů
Datum: Středa, 20. květen 2009 @ 00:00:00 CEST
Téma: Články


Výroba palných zbraní bývala vždy alespoň do jisté míry věcí týmovou. Ten uměl kvalitní hlavně, druhý zámky, další vše kvalitně vyzdobí, jiný dodá pažbu...

Zbraň, o níž budeme dnes psát, je perkusní kulobroková kozlice o délce přesně jednoho metru. Ráž obou hlavní činí kolem 15 mm. Obě hlavně mají kruhový průřez. Horní je drážkovaná sedmi drážkami, spodní má vývrt hladký.



Hlavně jsou vyrobeny z protaženého damašku. Na pravé straně spodní hlavně najdeme v zadní části patrné zbytky zkušební značky zkušebny zbraní v Lutychu, používané v letech 1811-1893. Polotovar tedy přišel do Čech z Belgie.



Muška i hledí jsou zasazeny do kovových bloků, navařených na horní hlaveň.





Zatímco na pravé straně svazku jsou objímky pro nabiják, na levé se nachází masivní damašková lišta se stříbrnou signaturou A.HACKENBERGER.



O tomto puškaři víme na rozdíl od řady dalších alespoň něco. Vladimír Dolínek uvádí ve své knize o českých puškařích, že Antonín Hackenberger pocházel z Moravské Třebové. Puškařské řemeslo provozoval v Praze, kde je připomínán v roce 1811 u příležitosti sňatku ve věku 30 let. V roce 1812 převzal dílnu od vdovy po V.Grünbergerovi. Měšťanem se stal roku 1813, v letech 1814 a 1816 se mu narodily děti. Je připomínán ještě roku 1823 a některé z jím signovaných zbraní pocházejí až z 30.let 19.století. Jsou od něj dochovány zbraně křesadlové i perkusní.

Další puškař, jenž signoval A.Hackenberger, působil ve 40.letech 19.století na Sychrově. Zda se jedná o tutéž osobu, není jasné.

Zadní část hlavňového svazku je zdobena rytinou, kombinující geometrické motivy s rozvilinou.



Geometrický motiv se pak již na zbrani nevyskytuje, zato rozvilin najdeme velké množství i na lůžk u hlavní, zámkových deskách a kohoutech.

Pistony jsou umístěny symetricky po stranách svazku a nesou výrazné stopy korozivního působení zplodin hoření střelného prachu a třaskavin z roznětek. Zbraň se evidentně intenzivně používala.

Na jazýčku lůžka hlavní je mezi rozvilinami kartuš se zlatem vykládaným monogramem AH. Nic jiného nám po původním majiteli na zbrani nezbylo. Ze skutečnosti, že nad monogramem není korunka, můžeme usuzovat, že majitel nebyl šlechtického, nýbrž občanského původu, ale jisté to rozhodně není.

Zbraň je opatřena zadními perkusními zámky. Zámkové desky jsou ploché, průřez kohoutů obdélníkový. Na zámkových deskách je rozdělena rytá signatura druhého z výrobců zbraně "JOHANN / HACKENBERGER".





Není obvyklé, aby se na jedné zbrani nacházely signatury dvou výrobců, ale stává se to. Aby se však na jedné zbrani sešly signatury dvou puškařů se stejným příjmením, takových případů je mnohem méně. O Johannu Hackenbergerovi nevíme vůbec nic. V seznamech puškařů se nevyskytuje. Neznáme jeho rodinný vztah k druhému výrobci Antonínovi, ale můžeme předpokládat, že se jednalo nejspíše o syna nebo synovce. Kde však tento puškař působil, o tom se můžeme pouze dohadovat. Pokud je Antonín Hackenberger z Prahy a Sychrova jedna a tatáž osoba, pak zřejmě Johann působil na Sychrově. Pokud však jde o dvě různé osoby, zbraň zřejmě vznikla v Praze.

Zbraň má dvě spouště, pravou s francouzským napínáčkem. Kozlice je polopažbená. Pažbu vyrobili ze světlého dřeva, s největší pravděpodobností třešňového. Na pažbě se nejvýrazněji podepsaly pozdější úpravy. Jestliže kovové části zbraně byly z důvodu koroze pouze odrezeny, pažba byla v relativně nedávné minulosti opatřena novou lesklou politurou a rybinou. Navíc na lícnici je po obvodu řada tmavých, ve vzájemně přibližně stejné vzdálenosti se nacházejících tmavých bodů. Je pravděpodobné, že jde o zaslepené otvory, svědčící o polstrování lícnice, které bylo v minulosti odstraněno. Kdy k tomu však došlo, není jasné, ale zřejmě jde o starší úpravu z doby, kdy zbraň sloužila k výkonu práva myslivosti.







Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1849