Tak trochu Sharps
Datum: Pondělí, 20. červenec 2009 @ 06:00:00 CEST
Téma: Články


Pepřenky Sharps nejsou našim čtenářům neznámé. V našich časopisech se o nich psalo poměrně hodně a jelikož výstava zbraní divokého Západu, pořádaná kdysi Vojenským historickým ústavem, procestovala vícero muzeí v republice, řada lidí viděla tuto zbraň z blízka.

Tyto jednoduché a zřejmě i spolehlivé zbraně rozhodně nepatří někam na okraj dějin americké zbrojní výroby. Vždyť počet kusů, vyrobených v letech 1859-1874 firmou Sharps (později Sharps & Hankins), je odhadován na 200 000 kusů.

Jejich konstrukce se liší od většiny ostatních pepřenek. U klasické pepřenky se otáčí svazek hlavní. U pepřenek Sharps se svazek nepohybuje, ale pohybuje se, resp. otáčí se zápalník, tvořený výstupkem na otočném čele kohoutu. Zápalník se pootočí vždy o jednu čtvrtinu obvodu.

Jako každý úspěšný výrobek, také pepřenky Sharps se dočkaly svých napodobitelů. Zda nějací byli v Americe, mi není známo. Zbraně, které systém Sharps napodobují a vylepšují, se však objevily také ve střední Evropě a vyráběly se ve druhé polovině 60.let 19.století ve Vídni. Jsou signovány nejčastěji firmami Grünbaum a Biedermann. Těmito zbraněmi, zvláště pepřenkami Grünbaum se ve Střeleckém magazínu 7/1996 podrobně zabýval Vladimír Dolínek.

Jedním exemplářem, který by mohl pocházet z vídeňských dílen, se může pochlubit také Východočeské muzeum v Pardubicích. Do muzea se zbraň dostala koupí v roce 1980 a s jejím určením byly vždy problémy. Byla proto do sbírek zařazena jako "pepřenka systému Sharps".







Zbraň je dlouhá 20 cm s hlavněmi délky 12 cm. Její osudy nebyly zřejmě jednoduché, o čemž svědčí výrazné stopy odstraněné koroze na hlavňovém svazku. Vzhledem k tomu, že do komor kdosi kdysi zarazil kovové čepy, určení ráže je problematické. Průměr hlavní na ústí se pohybuje kolem 6,5 mm. V každém případě je zbraň zařízena na náboje s okrajovým zápalem. Muška je střechovitá, hledí pistole nemá. Na hlavňovém svazku nejsou žádné zkušební ani výrobní značky.

Zbraň je na první pohled podobná pepřenkám Sharps, ale při bližším zkoumání záhy konstatujeme rozdíly. Svazek se k nabití a vybití neposunuje dopředu, ale sklápí. Uvolnění svazku nezajišťuje stisknutí záchytu na přední části rámu, ale stiskátko na levé straně rámu. Svazek se sklápí na čepu, uzamčení zajišťuje klín, zapadající do výřezu v háku na zadním okraji svazku. Tímto řešením je naše zbraň velmi podobná vídeňským pepřenkám Biedermann.











Rám je mosazný, stejně jako u pepřenek Sharps. Není na něm patrná žádná signatura výrobce, ani její zbytky. Nic takového neodhalily ani detailní fotografie v režimu super makro.

Na spodní straně rámu rukojeti je vyraženo výrobní číslo 280. Umístěním výrobního čísla má zbraň blízko k pepřenkám Sharps, ale konstrukce rámu rukojeti je jiná. Výrobní číslo je jediným značením výrobce, které se na zbrani nachází.

Kohout má tři polohy, z nichž jedna je pojistná. Zápalník na otočném čele kohoutu se při natažení do zadní polohy pootočí vždy o jednu čtvrtinu obvodu. Zbraň je jednočinná, spoušť je jazýčková. Mechanismus je funkční.







Vsadil bych na to, že Ameriku pana Sharpse tato zbraň neviděla. Vznikla zřejmě v 60.letech 19.století někde ve střední Evropě, snad ve Vídni. Její výrobce ji nesignoval a tak nám zanechal jeden malý otazník.


Článek byl publikován ve Střelecké revui 1/2006.

Foto: Jana Procházková

Fotografie pro tento článek poskytla Jana Procházková. Vzhledem ke specifikům internetu jsme je museli výrazně zmenšit. Pokud má někdo zájem o tyto fotografie v původním formátu 2560 x 1920 pixelů (a několik dalších, které k nim autorka přidá), může si je objednat za 250 Kč včetně poštovného na dobírku. Stačí vyplnit objednávkový formulář.






Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=1918