Stručná historie firmy Gustav Bittner – 1. část, nebo spíše Úvod
Datum: Úterý, 19. únor 2002 @ 14:49:39 CET
Téma: Články


Tento materiál jsem na G-I stránky pověsil nejen pro potěšení a poučení našeho čtenářstva, ale tentokrát poněkud neobvykle i jako zvláštní pozornost a tak trochu dar útěchy pro muže, kterému všichni vděčíme za to, že médium jménem Guns-info vůbec existuje, muže, kterému si sám před sebou dovolím říkat přítel, ačkoli si stále vykáme a naše osobní setkání by se dala spočítat na prstech možná jen jedné ruky, a v neposlední řadě též muže, kterému jsem před nedávnem nedokázal opatřit katalog jedné puškařské firmy, třebaže jsem ho již držel v ruce. Zkrátka je to speciální článek pro Jana Tetřeva.

Na úvod budiž řečeno, že sám Jan Tetřev už k rozkrytí historie firmy Bittner nezanedbatelným způsobem přispěl tím, že českým čtenářům ve Střelecké revui č. 8/2000 (s. 34-35) zprostředkoval data o tom, jakou výrobní kapacitu vykazovaly v roce 1903 jednotlivé puškařské dílny sídlící ve Vejprtech. Firma Gustav Bittner v tomto přehledu figurovala jako jednoznačně nejvýkonnější vejprtský podnik, když svou roční produkci vyčíslovala na úctyhodných 650 kusů zbraní, a to při údajné zhruba stovce zaměstnanců.

Exkluzivně pro čtenáře G-I stránek nyní uvádím, že firma Gustav Bittner je zatím jediným puškařským podnikem na území českých zemí, o němž je mi známo, že se dochoval jeho samostatný archivní fond. Ten je dnes uložen ve Státním oblastním archivu Litoměřice, pracoviště Most, kam se dostal ze Sdruženého podnikového archivu při Československých závodech motocyklových ve Strakonicích. Koho snad posledně jmenovaná instituce překvapuje, nechť zví již nyní, že na sklonku své existence se vejprtský zbrojní závod dostal pod správu České zbrojovky, národního podniku ve Strakonicích, kam byla také po likvidaci firmy přesunuta její výroba zbraní.

Fondem firmy Bittner se pokouším pomalu, ale jistě prokousat. Bohudík totiž není právě nejmenší, třebaže jde pouze o zlomek někdejšího rozsahu (navíc později ještě krapet ztenčeného o některé skutečně cenné prameny). Navíc je v něm spousta plev a zrna se nehledají právě lehce. K samotné zbrojní výrobě v tomto fondu zejména pro období do druhé světové války není bezmála nic. Teď asi trpce zapláčou všichni, kdo si zamilovali třeba Bittnerovi opakovací pistole, díky nimž se tento podnik těší mimořádné popularitě mimo jiné u mnoha zahraničních badatelů. Ale co naplat; díky i za to, co zbylo.

Otevřeně řečeno, i s tím relativním málem materiálů, které se dochovaly, by při mém tempu bylo třeba jen opravdu základní zpracování dějin firmy Bittner otázkou několika let. Naštěstí už nezanedbatelnou část práce za mě vykonala paní Jiřina Kloudová, která v roce 1964 zpracovala inventář k fondu Gustav Bittner.

Inventáře jsou pozoruhodným fenoménem archivnictví. Historici se o nich často vyjadřují pohrdavě, nebo o nich pomlčují, ale to jim nebrání v tom, aby je někteří z nich směle opisovali bez uvedení zdroje. Neboť správný inventář má úvod, a úvod je vlastně shrnující studií k danému tématu. Často jde přitom o skutečně pozoruhodné práce, neboť jsou opřeny o více či méně perfektní znalost pramenů, což je dáno tím, že zpracovatel inventáře a uspořádatel fondu (tedy ten, kdo ho uspořádal; takže jak se mu má říkat?) jsou obvykle jedna a táž osoba, popř. osoby.

V našem případě je součástí úvodu inventáře kapitola „Původce fondu“, čili vlastně stručné dějiny firmy Bittner. A musím hned na tomto místě poznamenat, že je to poměrně kvalitní shrnutí, o které se může opřít každý další výzkum. Při bližším zkoumání zjistíme, že v textu paní Kloudové nechybí ani chyby a chybičky, nicméně jako východisko je to velmi úctyhodný počin, za který já osobně vyslovuji této dámě uznání.

Vidím, že jsem se nějak rozepsal, v důsledku čehož nám na samotné dějiny firmy „Gustav Bittner, Gewehrfabrik, Weipert“, popř. „Gewehr- und Stahlläufefabrik“, česky obvykle nazývané „továrna zbraní, Vejprty“, při zachování rozumného rozsahu článku nezbývá mnoho místa. Tentokrát tedy alespoň několik slov k nevalně podloženým osudům firmy v 19. stoletím.

Primární prameny k založení podniku se ve firemním archivním fondu nedochovaly. V různých přehledných seznamech výrobců na našem území se uvádí, že firma vznikla v roce 1860. K čemuž autorka inventáře uvádí, že se pravděpodobně jednalo pouze o dílnu s malým počtem zaměstnanců.

O činnosti firmy v následujících letech není nic známo. V mírně lepší situaci jsme při sledování proměn jejího právního statutu. Víme, že 22. srpna 1888 byl proveden první zápis do obchodního rejstříku (tyto údaje paní Kloudová mimochodem zjistila ze zcela jiného archivního fondu), v němž byl jako majitel továrny uveden Gustav Bittner. Od 1. července 1896 se pak firma stala veřejnou obchodní společností (Offene Handelsgesellschaft) s těmito společníky: Gustav Bittner senior, továrník ve Vejprtech, a Gustav Bittner junior (čili syn), obchodník ve Vejprtech. K dalším změnám ve vedení podniku došlo nedlouho před smrtí jeho zakladatele, kterou literatura datuje do roku 1908, resp. v konečném důsledku krátce po ní.

Ale k tomu až zase příště, kdy se podíváme na firmu Bittner v období od počátku století do konce první světové války.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=202