FRANCOUZSKÝ PAŠA
Datum: Pátek, 08. červen 2012 @ 00:00:00 CEST
Téma: Články


Ačkoli to je ve Francii s přílivem a agresivitou muslimských přistěhovalců hodně špatné, francouzského pašu tam dnes ještě určitě nemají. Nicméně jeden opravdový rozený Francouz se již před víc než 250 lety tureckým pašou stal. On se vlastně také stal francouzským generálem, rakouským generálem, tureckým generálem, pašou a taky trojnásobným vyhnancem, který byl nejméně dvakrát odsouzen k smrti. Kupodivu zemřel smrtí přirozenou. Alespoň si to dnes všichni myslíme.

pasa

 
Claude Alexandre, hrabě de Bonneval  se narodil 14.července 1675. Byl to potomek starého francouzského rodu ze středofrancouzského regionu Limousin a ve třinácti letech byl svěřen k další výchově francouzskému královskému námořnictvu. Jsme v době krále slunce Ludvíka XIV. a po třech letech mladík přešel do pozemní armády, kde se postupem času stal velitelem pluku.
Sloužil v italské kampani pod Nicolasem Catinatem, pod neschopným vévodou z Villeroy a pod vévodou z Vendôme. V Holandsku mu velel lucemburský vévoda. Projevil nezkrotnou odvahu a obrovský vojenský talent.  Byl úspěšný, agresivní, drzý a nevybíravý.
Bonneval
Claude Alexandre de Bonneval jako Ahmed Paša
Co bylo možné na bojišti, nebylo možné ve společnosti. Když byl schopný voják drzý na ministra války (co mu sdělil, to nevíme), dostal se roku 1704 před válečný soud. Byl poprvé odsouzen k smrti a zachránil se útěkem do Německa. Odtud pokračoval do habsburské monarchie, kde díky přímluvě na slovo vzatého vojevůdce prince Evžena Savojského získal rakouskou generálskou hodnost.
 

Bonneval

V cizích službách
Bojoval nejprve  odvážně proti své vlasti Francii a potom proti odvěkému nepříteli všeho křesťanstva, kterým byli Turci. Francouzům to za odsouzení k smrti vytmavil Malplaquetu (1708), aby jej Turci v roce 1716 těžce zranili u Petrovaradína, kde jim jinak Evžen Savojský uštědřil pořádnou porážku.
Francouzi proti němu nakonec zastavili řízení a on mohl navštívit Paříž. S Francií se ostatně už neválčilo. Aby se to nepletlo, oženil se v Paříži se dcerou maršála de Biron a rychle se zase vrátil do rakouské armády, se kterou bojoval u Bělehradu, který byl křesťanskými vojsky dobyt roku 1717.
Jeho úspěchy mu zajistily takový věhlas, že se zhoršily jeho vztahy s princem Evženem Savojským. Možná se k němu také nechoval dvakrát vybraně, takže jej princ odeslal jako velitele dělostřelectva do rakouského Nizozemí.
Jeho temperament jej tam záhy přivedl do hádky s markýzem de Priero, který byl zástupcem guvernéra v Nizozemsku. To byl savojský šlechtic v rakouských službách, jenž opět nezaváhal, posadil Bonnevala do chládku a postavil před vojenský soud.  A tak byl náš hrdina podruhé odsouzen k smrti, ale císař Karel VI. jeho trest změnil na rok vězení a vyhnanství. Bonneval se vrátil do Vídně, byl zbaven své hodnosti, titulů, vyznamenání, a odeslán do vězení do Benátek. Majetek si mohl odvézt. Byl zahořklý rakouskou odměnou za dobré služby.

Bonneval
 
K Turkovi
Bylo jasné, že doma ani v Rakousku už mu pšenka nepokvete, takže po svém propuštění z vězení začal vyjednávat s úhlavním nepřítelem Turkem, přestoupil na islám a přijal jméno Ahmed. Turci svěřili novému muslimovi dohled nad svým dělostřelectvem a udělili mu hodnost paši, takže je ve světě znám jako Ahmed paša. Nezahálel a připravoval Rakušanům odplatu. Podílel se na rakouské porážce u Niše a jako velitel turecké armády na Balkáně tak přispěl k ukončení rakousko-turecké války mírem v Bělehradě roku 1739.  Rakušané tak ztratili severní Srbsko s Bělehradem, Malé Valašsko a severní Bosnu. Pakticky všechno, co jim kdysi vybojoval princ Evžen s dnešním tureckým vojevůdcem Ahmedem po boku.
V Cařihradě se náš hrdina sešel také s mladým Giacomo Casanovou, který zde působil jako benátský důstojník. Poskytl sultánovi cenné služby také v jeho boji proti Rusku i se slavným Nadir Šáhem. Jako odměnu obdržel guvernérský úřad na ostrově Chios, ale záhy se dostal do podezření z jakési zrady (nebyla by první) a byl vyhoštěn až na pobřeží Černého moře. Zemřel v Cařihradu v březnu 1747. Prý uvažoval o návratu domů.
 
Bonneval

Luxusní přílba
Francouzský paša pravděpodobně nejméně jednou v životě přišel o všechen svůj majetek. Sebrali mu ho ve Francii a v Rakousku mu byl kupodivu zachován. Zdá se však, že majetek, který shromáždil v Turecku byl obrovský. Za jeho života a zřejmě minimálně nějakou dobu po smrti tento majetek nebyl rozchvácen. A pokud byl, tak i dnes je možno doložit, že patřil tomuto multikulturnímu dobrodruhovi, který dobře sloužil každému, kdo mu zaplatil. Na trhu se starožitnostmi se čas od času objeví nějaký luxusní orientální předmět, o němž se tvrdí, že patřil Bonnevalovi a prodá se za závratnou cenu.

Bonneval

Stalo se tak i na podzimní aukci firmy Czerny´s v italské Sarzaně. Objevila se zde super luxusní a vzácná orientální přílba kulah kuhd, jejímž vlastníkem náš paša byl. Především sám tvar této orientální přilby je zvláštní. Je méně zahrocená a oblejší než ty orientální přílby kulah kuhd, které známe z 19. století a občas je vidíme v našich muzeích. Hrot je dokonce zakončen kuličkou. Právě tvar přílby je vzácný, protože jde o přechodový typ od přílb turbanových ke klasickému tvaru kulah kuhd. Přílba má klasický posuvný nánosník a kroužkové závěsy po stranách, které jsou a vzadu doplněné zbytky textilií a snad i místy zlacené.
Povrch ocelového zvonu přílby je bohatě zlacený. Kromě ornamentů tam však nacházíme velký počet kartuší, ve kterých jsou umístěny zlacené nápisy. Údajně v arabštině. Protože orientální jazyky jsou nám kromě ruštiny cizí, můžeme pouze předpokládát, že tyto nápisy na přílbě dokládají vlastnictví přílby naším francouzským pašou. Podzim 2009, to nebyla zrovna doba na prodej starožitností. Aukce u firmy Czerny´s nedopadla nijak skvěle. Hodně neprodaných věcí, mnoho dalších šlo za vyvolávací cenu. To však nebyl případ pašovy přílby. Z vyvolávací ceny 15 000 euro se dostala na rovných 60 000.

V článku byly použity fotografie z katalogu aukční firmy Czerny's International Auction House Ltd.
 
Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 2/2010.

Střelecká revue
Střelecká revue


 


 

 







Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2562