Opakovačky Mannlicher - několik drbů o stavu bádání
Datum: Pondělí, 20. květen 2002 @ 10:02:32 CEST
Téma: Články


Jak a proč Češi brání výzkumu zahraničních odborníků.

Minulý pátek jsem se v článku věnovaném charakteristice knihy W. H. B. Smithe "Mannlicher Rifles and Pistols" zmínil o smutném stavu literatury zaměřené na zbraně Ferdinanda rytíře von Mannlicher. Připomínám, že v podstatě máme k dispozici pouze dvě monografické práce na toto téma, z nichž první pochází z roku 1900 a druhá z roku 1947 tu první velmi věrně kopíruje.

Samozřejmě to neznamená, že by zbraně systému Mannlicher byly v odborné literatuře obecně opomíjeny; vzhledem k jejich významu pro vývoj zbrojní techniky či s přihlédnutím k jejich počtům to ostatně není ani dost dobře možné. Nicméně informace o nich jsou rozhozeny do celé řady různých polytematických knih a časopiseckých článků. Například pro opakovačky používané rakousko-uherskou brannou mocí je vynikajícím materiálem příslušná kapitola knihy E. Gabriela "Die Hand- und Faustfeuerwaffen der habsburgischen Heere", která vyšla ve Vídni v roce 1990. O vývoji Mannlicherových pistolí vyšel svého času obsáhlý seriál v SWM (nebo už to bylo IWM? - kolega Balcar mě jistě opraví). Atakdále; každý specializovaný zájemce by mě jistě mohl doplnit.

Důvody toho, proč se poznatky o zbraních Mannlicher zatím nevtiskávají do podoby knížek, nedokážu vysvětlit - ve světě přece vznikají publikace o mnohem větších obskurnostech, než jsou nejdivočejší slepé uličky páně rytířovy konstrukční vášně.

Naštěstí se alespoň v některých sférách začíná blýskat na lepší časy. Možná právě kniha o Mannlicherových vojenských opakovacích puškách může být totiž výsledkem více než 30 let trvajícího výzkumu známého rakouského sběratele Ruperta Reisingera. I kdyby si ale tento pán údaje opravdu jen nesysloval do šuplete s občasnými výlevy na stránkách DWJ, budeme si muset na výsledek ještě chvíli počkat. A můžeme si za to sami.

Jedna z oblastí, kterou se tomuto badatelovi zatím příliš nedaří prozkoumat, jsou mannlicherovky v Československu. Pan Reisinger se už po několik let obrací se stále stejnými dotazy na různé české odborné instituce, avšak zatím bezvýsledně.

Na co se ptá? Podle verze jeho dopisu z února 1999, která přišla faxem do Střelecké revue a byla mi poskytnuta šéfredaktorem SR Přemyslem Liškou, by pan Reisinger rád věděl toto:

1. Kolik pušek, karabin, štuců a "Stutzenkarabiner" (tj. štucy upravené na "karabinový" způsob nošení) M86/90, M88/90, M90, M90/95 a M95 se na přelomu prosince 1918 a ledna 1919 nacházelo na území československého státu?

2. V roce 1922 bylo v ČSR zhotoveno několik set štuců M95 s popisem CS. ST. / ZBROJOVKA / -- / BRNO. Byly tyto zbraně opravdu vyrobeny v Brně, nebo byly zkompletovány z náhradních dílů a kolik kusů bylo opravdu zhotoveno? Byly vyráběny i pušky M95 s tímto popisem? Pan Reisinger měl kdysi takovou pušku v ruce, ale nebyl si jistý, zda byla v původní stavu.

3. V období od roku 1919 zhruba do přelomu let 1922/23 byly z Rakouska do ČSR dodávány štucy M95, všechny vyrobené ve Štýru s přejímací značkou W-a-19 nebo W-a-20. Víme-li kolik jich bylo do ČSR dodáno anebo kdo je koupil od československého státu?

4. Dotaz týkající se značení spojený s vyobrazeními. Pan Reisinger by rád věděl, co znamenají čísla v rozsahu 1 - 11 spojená s písmenem S. Dále se ptá, zda všechny do ČSR dodané zbraně M95 byly opatřeny novou přejímací značkou.

5. Kdo v ČSR používal pušky, karabiny, štucy a "Stutzenkarabiner" M86/90, M88/90, M90, M90/95 a M95 (vojsko, policie, milice atd.), u kterých jednotek a do kdy?

6. Byly někdy v ČSR přestavovány zbraně M95 na ráži 8x56 S nebo dodávala ČSR do zahraničí takto upravené zbraně?

7. V letech 1934-1938 nakupovaly rakouské soukromé firmy na objednávku policie, četnictva a různých branných spolků zbraně M95 z ČSR. Víme, kolik pušek, karabin, štuců a "Stutzenkarabiner" M95 bylo prodáno zpět do Rakouska a kdy přesně se tak stalo? Mimoto kolik tyto zbraně stály?

8. Co se stalo se zbraněmi Mannlicher po obsazení Československa německými oddíly v roce 1938? [Zde se pan Reisinger dopustil hned dvou chybiček - schválně zda je odhalíte. :-) ]

9. V období Protektorátu (1938 - 1945) [tak, a teď to nemůžu opravit, abych těm mladším či méně bystrým příliš nenapověděl] existovala malá česká armáda, která byla zčásti vybavena někdejšími zbraněmi M95 rakouského Bundesheeru z meziválečných let a byla s těmito zbraněmi nasazena v Itálii. Víme něco bližšího o této výzbroji a nasazení oddílů )tazatel má na mysli počty zbraní M95 atd.)?

10. Také slovenská armáda byla v letech 1938-1945 vybavena zbraněmi M95. Víme, kolik pušek, karabin atd. M95 bylo používáno slovenskou armádou? Existoval pro tyto zbraně (po opravě) nějaké vlastní přejímací značení?

To je vše. Proč Češi mlčí?

Na vině je patrně několik faktorů: Předně - kdo má oči, vidí - shromáždění odpovědí na panem Reisingerem kladené dotazy je úctyhodným úkolem, jehož výsledkem by vlastně mohla být docela zajímavá kniha. Z kapsy to podle mého nevytáhne v plnosti nikdo. Co já vím, badatelů, kteří se tímto tématem systematičtěji zabývají, u nás opravdu mnoho neběhá.

Taky je tu taková ošemetná věc: Pan Reisinger se totiž při všech vysoce uctivých osloveních a poděkováních nedokázal vyhnout oné samozřejmosti, s níž po nás, primitivech z předsálí Asie, stále ještě požadují velmi podrobné údaje mnozí zahraniční odborníci, aniž by se namáhali nabídnout jakoukoli reciproci. V prvé řadě a zejména mám samozřejmě na mysli prostou výměnu informací.

Panu Reisingerovi jsem v tomto smyslu již před několika lety odpověděl. Ne snad, že bych téma mannlicherovek měl sakumprásk v malíčku, ale něco málo už o něm přece jen vím. Pan Reisinger reagoval na můj fax telefonátem. Vedli jsme krátký a zmatený hovor - nechápal, kdo jsem a co po něm vlastně chci, načež vše vyšumělo do ztracena.

Letos se tento rakouský badatel obrátil s nezměněným seznamem dotazů na Vojenský ústřední archiv v Praze, který jeho dopis předal Historickému ústavu Armády ČR. Zde se ho ujal Dr. Vladimír Dolínek, jehož našim čtenářům nemusím blíže představovat. Je to člověk vstřícný a ochotný, takže pan Reisinger se konečně dočká alespoň dílčího zodpovězení svého vyčerpávajícího dotazníku. Uvidíme, zda mu to bude stačit.

Neboť možná právě na těchto informacích z Čech záleží, zda světlo světa konečně spatří první moderní monografie věnovaná vojenským opakovačkám Mannlicher. Anebo to bude zase jen nějaký upachtěný článek v DWJ na jedné straně s hezkými historickými fotkami a na straně druhé se spoustou chybných pindů o dějinách Československa? Jednou přece někdo musí ten zvláštní kruh nepsavosti okolo zbraní Mannlicher rozetnout.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=257