KULOVNICE CONRADA LOFHERRA
Datum: Středa, 05. červen 2013 @ 00:00:00 CEST
Téma: Články


Mezi nejhodnotnější přírůstky, které Východočeské muzeum v Pardubicích získalo v roce 2008, bezesporu patří luxusní a velmi dobře dochovaná kolečková kulovnice Conrada Lofherra, vyrobená v Německu kolem roku 1680.

 

 

O tomto puškaři nám odborná literatura nic neříká, takže ani nevíme, kde a kdy přesně působil. To se stává. Takových puškařů, jejichž stopy ještě nebyly v archivech objeveny, je víc. A když na své zbrani neuvedou místo působení, nezbývá než se o některých věcech spíše dohadovat. Je však zcela jasné, že Lofherr působil v německy hovořících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko), ale s největší pravděpodobností nikoli u nás..
 
Naše zbraň vznikla v době, kdy si Evropa rozhodně neužívala klid. On po třicetileté válce vlastně ještě dlouho klid nenastal. To se jen o těch válkách tolik nepíše, protože neprobíhaly na našem území. Pokud je naše datace správná (a proč by nebyla), v době vzniku naší zbraně bylo porážkou Turků pod Vídní (1683) konečně zažehnáno turecké nebezpečí. Za pár let křesťanská (tedy především naše rakouská) vojska vyhnala hochy v turbanech a širokých kalhotách z Uher. Selské povstání v Čechách z roku 1680 už bylo v té době dávno potlačeno a císař Leopold I. roku 1681 v Pardubicích podepsal první robotní patent.

Conrad Lofherr

Naše kulovnice je však zcela nepochybně určena k lovu a nikoli k nahánění Turků či vzpurných poddaných. Její majitel byl s největší pravděpodobností příslušník privilegovaného šlechtického stavu. Žádný sedlák a už vůbec ne obyčejný voják.
Zbraň má celkovou délku 124,5 cm, hlaveň měří 89,5 cm. Hlaveň je osmihranná, kyjovitého tvaru a drážkovaná. Její povrch je dochován v barvě kovu a nese jen velmi drobné stopy odstraněné koroze. Mosazná muška má kapkovitý tvar, na mosazném bloku kovu je zasazena do výřezu v hlavni. Hledí tvoří jeden pevný zářez na rybině, směrem vpřed z něj vychází ozdobný ornament. Vzadu na hlavni se nachází rytá signatura "Conrad Lofherr". Při zadním okraji hlavně vidíme sekaný ozdobný pásek.
Zámek je kolečkový s vnitřním kolečkem. Zámková deska je celoplošně zdobena jemnou rytinou, která představuje loveckou scénu. Pěší a jízdní lovec stíhají psy, kteří dohnali jelena. Zajímavé je, že ani lovec na koni, ani pěší lovec nemají palnou zbraň. Jelen bude v příštím okamžiku zabit loveckým tesákem nebo spíš podle délky loveckým mečem, který drží v pravé ruce jezdec. Pěší lovec, který mu jistí záda, má kopí. Scéna nepochybně pochází z nějakého vzorníku, z nichž si puškaři a rytci brali inspiraci při výzdobě svých zbraní.

Conrad Lofherr

Kolem osy kolečka jsou vyryté mořské obludy a mezi nimi opět rytá signatura. Kohout s dlouhým hmatníkem je prořezávaný a zdobený rytinou s motivem mořské obludy. Protizámkovou desku nahrazují dvě kostěné plošky.
Spoušťový oblouček je ocelový, harfovitý, nezdobený. Spoušť je opatřena německým napínáčkem.
Pažba je kyjovitá, německá. Na pravé straně hlaviště je penálek s odsuvným víčkem. Asi dvě třetiny plochy tohoto víčka jsou rohovinové a z rohoviny je také botka. Podobně je na tom hrana lícnice.
Zbraň je celopažbená, předpažbí zakončuje rohovinová půlobjmka. Nabiják je dřevěný s hlavicí z tmavého dřeva. Délka nabijáku činí 89,5 cm.
V pažbě nacházíme četné starší otlačky, ale celkově můžeme konstatovat, že je bez závažnějších poškození. Na zbrani je vidět, že nedávno prošla kvalitní restaurátorskou dílnou.
Kolečkové kulovnice patří k atraktivním exponátům našich muzeí a mezi sběrateli jsou vysoce ceněné. Vzhledem ke skutečnosti, že kolečkových zbraní je ve sbírce pardubického muzea jako šafránu, je získání této kulovnice pro muzejní sbírku velkým přínosem.

Conrad Lofherr
Autorem fotografií je Vilém Maryška z Východočeského muzea v Pardubicích.
 

Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 8/2010

 







Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2713