P90 STÁLE MLADÁ
Datum: Sobota, 02. červenec 2016 @ 00:00:00 CEST
Téma: Články


Když se na samém konci 80. let 20. století objevil na světovém trhu se zbraněmi prototyp nového samopalu (lépe řečeno PDW) od belgické firmy FN s označením P 90, vzbudil nepochybně senzaci. Skoro všechno na této zbrani vypadalo jinak než obvykle a všechno to neobvyklé bylo navíc obaleno plastem. Zbraň pro nové tisíciletí jako kdyby vystoupila z vědeckofantastických filmů.

Zásobník na padesát nábojů je u této zbraně atypicky uložen na hřbetě pouzdra závěru, což přispívá k její kompaktnosti. Zásobník je průhledný a náboje jsou v něm uloženy v pravém úhlu k ose hlavně. Do komory je dopravuje otáčivá rampa. Zbraň byla od počátku konstruována tak, aby ji mohl obsluhovat levák i pravák. Plastová pažba má otvor pro palec držící ruky a přední část plastového lučíku je konstruována tak, aby mohla sloužit jako opora pro podpírající ruku.
Napínací páka je vedena oboustranně a volič režimu střelby je blízko spouště. Hlaveň dlouhá jen 230 mm je zakončena úsťovým tlumičem se šesti otvory. Vystřílené nábojnice zbraň vyhazuje dolů okénkem ve spodní části pažby za otvorem pro palec.
Ke standardnímu vybavení patřil od počátku optický nezvětšující zaměřovač, ale u verze Tactical je namontována lišta Picatinny k instalaci zaměřovacího dalekohledu nebo jiné optiky.
Zbraň střílí z uzamčeného závěru a mechanismus funguje na základě přímého tlaku plynů.
Pro tuto zbraň a také pro pistoli Five-seveN byl vyvinut nový náboj (nebo byly spíše tyto zbraně vyvinuty pro tento náboj) 5,7 x 28 mm. Náboj se podobá spíše puškovému než pistolovému náboji. Počáteční rychlost střely činí 850ms-1. První zprávy hovořily o smrtícím účinku střely až do vzdálenosti 150 metrů, ale dnes již výrobce uvádí 200 metrů.
Zbraň může střílet jednotlivými ranami i dávkami, přičemž ke změně režimu střelby není nutno manipulovat s žádným přepínačem. Prostě buď stisknete spoušť víc nebo méně.
Zbraň byla původně míněna jako s osobní zbraň jednotlivce (PDW), což ostatně bylo zadání NATO z dubna 1989, které s ní počítalo pro obsluhy a osádky vozidel. V každém případě se však uplatnila především jako zbraň specielních jednotek, pro které má to kouzlo, že její náboj si poradí s řadou neprůstřelných vest. Navíc je to zbraň kompaktní, lehká a dobře ovladatelná, takže se dobře používá ve stísněných podmínkách.
Do aktivní služby se dostala v roce 1994 (jinde se uvádí rok 1995) a od roku 1998 byla na základě prvních zkušeností mírně vylepšena. Ale zřejmě neudělala nijak velkou díru do světa. Objevila se ve výzbroji některých specielních jednotek (mj. naše URNA), ale nějaké přezbrojování obsluh a specialistů na tyto zbraně v rámci celého NATO se prostě nekonalo. Ani v jedné zemi. Armády měly a mají  jiné (dražší a méně snadno hodnotitelné) priority než pěchotní zbraně.
Výrobce, kterým je dnes firma FN Herstal, nabízí samopal P90 v pěti verzích, které se liší především přítomností nebo nepřítomností laserových zaměřovacích systémů a také lištou Picatinny. Všechny verze mají stejnou celkovou délku i délku hlavně, hmotnost verzí TAC s lištou Picatinny činí 3,2 kg oproti 3,1 kg u zbraní bez této lišty.

Tento článek vyšel ve Střelecké revui číslo 10/2009.


Střelecká revue
Střelecká revue







Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=3067