Cestování za zbraněmi
Datum: Čtvrtek, 02. srpen 2001 @ 08:00:00 CEST
Téma: Články


Nová kniha pana profesora Popelínského je možná autobiografická o trochu víc, než je třeba, za přečtení však rozhodně stojí

Lubomír Popelínský: Cestování za zbraněmi.
Praha, Naše vojsko 2001. 122 s., 40 s. obr. příloh.

Kniha představuje v pořadí již třetí literární počin zkušeného odborného pedagoga a zbraňového konstruktéra Prof. Ing. L. Popelínský, DrSc. určený širší čtenářské obci.

Ve svých předchozích dvou publikacích – „Střelecká a raketová výzbroj letadel“, spoluautor V. Kodeš, Praha NV 1997 a „Československé automatické zbraně a jejich tvůrci“, Praha NV 1999 - se L. Popelínský věnoval popisu vývoje a konstrukčního řešení automatických zbraní, který ve druhé knize doplnil přínosným nástinem organizace čs. zbraňového vývoje a připomenutím osudů nejvýznamnějších osobností působících v této oblasti. Zdálo se, že tím byly možnosti autora při zpracovávání této problematiky do značné míry vyčerpány. Proto bylo určitým překvapením, že se v relativně krátkém časovém odstupu na trhu objevila další Popelínského kniha, která svou úpravou navazuje na zmiňované předchozí dva tituly. Co do obsahu se však jedná o vykročení po poněkud jiné cestě.

Jedná se o vzpomínky L. Popelínského na začátky jeho vztahu ke zbraním a zejména na cesty, které vykonal jako zbrojní expert. První z nich ho jako pedagoga Vojenské technické akademie (VTA) v Brně zavedly do Egypta, kde jako jeden z čs. odborníků pomáhal v roce 1959 zřídit káhirskou Military Technical College a kam se v průběhu 60. let jako učitel ještě dvakrát vrátil.

Po vyjádření nesouhlasu s vpádem SSSR a dalších států Varšavské smlouvy do Československa musel Popelínský opustit VTA a nastoupil do Výzkumného a vývojového ústavu Závodů všeobecného strojírenství v Brně. Jako pracovník tohoto vývojové střediska pak v následujících letech absolvoval cesty do Varšavy (kvůli vývoji PL kompletu PROMET), do Moskvy (při přípravě licenční výroby BVP-2 a při studiu protivzdušného samohybného kompletu Tunguska) a do Rangúnu (při řešení rekonstrukce automatické pušky Heckler & Koch G3 na náboj 5,56x45 mm NATO).

V roce 1991 se L. Popelínský opět vrátil na Vojenskou akademii v Brně. Z cest podniknutých během následné etapy jeho života je vhodné připomenout zejména Popelínského četná vystoupení na European Small Arms Symposium, resp. European Small Arms and Cannons Symposium pořádaných v anglickém Shrivenhamu zdejší Royal Military College of Science (RMSC) a na mezinárodních zbrojních konferencích v Bukurešti a Budapešti. Zapomenout nesmíme na jeho velmi ceněnou pedagogickou činnost na kurzech pořádaných RMSC v letech 1995-97.

Popelínského nejnovější kniha bezpochyby zajímavým způsobem rozšiřuje spektrum publikací, které po dlouhé pomlce od vydání zásadních děl J. Lugse a M. Šády začaly od 90. let 20. století rozšiřovat poznatky o dějinách naší zbrojní techniky. Pozoruhodné je, že L. Popelínský se zřejmě nevědomky připojil k širšímu trendu v odborně laděné memoárové literatuře, neboť např. legendární ruský, resp. sovětský konstruktér M. T. Kalašnikov právě chystá novou knihu, v níž hodlá popsat právě své cesty do zahraničí.

Jinou otázkou je, nakolik je adekvátní Popelínským zvolená literární forma, v níž vedle biografických pasáží nechybí ani obšírné popisy turistických pamětihodností a hutné technické charakteristiky zmiňovaných zbraní.

(Bohužel došlo k tomu, že hned v prvním popisu – jde o opakovačku „vz. 98N“, tj. původně německou K 98k používanou po válce čs. armádou – se autor dopouští chyby, když uvádí, že k napnutí bicí pružiny dochází při zavírání závěru; ve skutečnosti se tak děje již při odemykání závěru, což je ostatně patrné i z řezů v příloze 1.1. L. Popelínský tak prokazuje, že jeho specialitou jsou především automatické, obzvláště pak středorážové zbraně.)

Osobně se domnívám, že zejména v první části knihy je nepodstatným popisným pasážím věnován zbytečně velký prostor, v němž se navíc rušivě projevila ne zcela dokonalá propracovanost Popelínského stylu. Jinou stranou mince je, že bez těchto excesů by již tak útlá kniha měla neúměrně malý rozsah, což by zřejmě ohrozilo její vydání.

Fundovaný zájemce v Popelínského knize zcela určitě najde poměrně velké množství unikátních informací k vývoji naší i světové zbrojní techniky během právě uplynulého půlstoletí. To, že je musí vyrýžovat z nezanedbatelného objemu balastu marginálních vzpomínek, je vzhledem k této skutečnosti omluvitelným prohřeškem.

(Původně psáno pro časopis Historii a vojenství.)






Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=33