P. Doležal: Afghánské potíže s pistolemi M9
Datum: Pátek, 07. únor 2003 @ 16:16:34 CET
Téma: Články


Opět se vracíme k zajímavému tématu spolehlivosti pistolí Beretta v protiteroristickém tažení - tentokrát materiálem převzatým z letošního 2. čísla Střeleckého magazínu. Pro úplnost ještě jednou připomínáme, že názory čtenářů G-I stránek na pistole Beretta můžete nalézt zde.

Každá moderní válka, naštěstí pro celý svět od roku 1945 vždy pouze lokálního charakteru, představuje mimo jiné důležitý test nejmodernějšího armádního vybavení. Nejinak je tomu v tažení proti teroristické organizaci Al Kajda v mimořádně náročných podmínkách Afghánistánu. Asi nejhorší vysvědčení odtud zatím obdržela pistole M9, čili Beretta 92FS, kterou jsou vybaveni příslušníci amerických ozbrojených sil.

Pistole Beretta 92F byla do americké výzbroje přijata v roce 1985 po dlouhých a spletitých testech, jimiž se časopis Střelecký magazín již několikrát dosti podrobně zabýval (viz SM 2/96 a 2/99). Ačkoli zbraň vyhověla stanoveným podmínkám nejlépe z úctyhodného počtu testovaných pistolí, srdce řadových uživatelů si patrně nikdy zcela nezískala. Přestože totiž v této době v USA vrcholila popularita "zázračných devítek", většina Američanů zůstávala věrná svým oblíbeným větším rážím v čele s nestárnoucím nábojem .45 ACP a o rozhodnutí armádních špiček si v duchu, nahlas i písemně mysleli své. Pověsti pistolí Beretta pochopitelně příliš neprospěly ani defekty v podobě praskání závěrů, v několika případech ústící ve zranění střelce, a méně vážná praskání těl zbraní. Nakonec se sice ukázalo, že hlavní příčinou prvních potíží byla naddimenzovaná prachová náplň nábojů 9 mm Luger používaných speciálními jednotkami SEAL, což firma Beretta vyřešila konstrukcí modelu 92FS vybaveného zvětšenou osou kohoutu, jež při destrukci závěru zabraňuje vylétnutí ulomené části směrem dozadu; nicméně semínko pochyb bylo zaseto a nic na tom nezměnilo, že italská pistole koncem 80. let ve Spojených státech opět zvítězila v soutěži na novou armádní zakázku.

Po vyřešení potíží se závěry a těly zbraní si ovšem dlouhou dobu nebylo příliš na co stěžovat. Podle oficiálních informací se pistole M9 plně osvědčily jak v Panamě v roce 1989, tak v operacích proti Iráku v letech 1990-1991. Z dalších akcí, jichž se v průběhu 90. let účastnily americké ozbrojené síly, také nepřicházela žádná kritika - nebudeme-li za ni považovat např. historky příslušníků Rangers (kteří podobně jako další americké speciální složky italskou devítku nikdy neakceptovali a běžně ji nahrazují jinými zbraněmi) o tom, jak jim jejich pětačtyřicítka v kritických chvílích posloužila mnohem lépe, než by kdy dokázala Beretta.

Teprve nyní se situace radikálně mění. Zdá se, že drsné klima Afghánistánu nesvědčí zdaleka všemu, s čím tam dorazili bojovníci protiteroristické aliance, zejména pak jejich moderním automatickým zbraním. Potíže s afghánským prachem a pískem mají podle dosavadních údajů prakticky všechny nasazené pistole, útočné pušky a kulomety (viz článek o britském zbraňovém systému SA80 A2 v SM 2/2003). Nicméně v případě pistolí M9 američtí vojáci nekritizují pouze jejich spolehlivost, ale také - a to hlasitěji - jejich účinnost proti nepříteli.

Dosavadní zkušenosti získané s pistolemi M9 v Afghánistánu byly shrnuty takto:

Vojáci ve větším počtu případů zaznamenali únavu pružiny podavače.
25 % vojáků cítí, že by střela měla mít větší sílu a lepší výrobní kvalitu.
50 % hlásilo potíže s korozí, obzvláště v případě hlavně (s tím souvisí kritika stávajících pomůcek pro čištění zbraně, které byly v poli částečně nahrazovány kartáčky na zuby).
63 % vojáků vyjádřilo důvěru v M9. Pro porovnání: pušce M4 (což je dnes používaná verze pušky M16) vyjádřilo důvěru 89 % vojáků.

Toto vyčíslení, jehož vypovídací hodnota má bezesporu své meze, je vhodné doplnit komentářem jednoho z amerických vojáků působících v Afghánistánu (jehož slova byla v mírných obměnách citována již v dlouhé řádce médií): "Stále se porouchávají," řekl o pistolích M9. "A co je ještě horší, střílet 9mm střelami je jako střílet paintballovými kuličkami. Do jednoho z bojovníků Al Kajdy, který se ke mně blížil, jsem musel napumpovat čtyři rány, než padl. Máme zde co dělat s fanatickými blázny, kteří chtějí pouze zemřít pro Aláha."

Zdá se, že specifické podmínky protiteroristické války přinutily tasit poboční zbraň podstatně větší počet příslušníků amerických ozbrojených sil, než jaký tak činil v minulých moderních konfliktech. A podobně jako kdysi na Filipínách se opět ukazuje, že relativně lehká celoplášťová 9mm střela nemusí mít na mimořádně motivovaného protivníka příliš velký účinek. Tyto poznatky shrnul jistý četař (sergeant) Special Forces: "Velký a pomalý projektil ráže .45 protivníka jednoduše porazí. Lehčí střela, jako třeba 9mm používaná v Berettě, to může udělat také - jenže v boji většinou vždy až po dublování (double tap), a při střetu na krátké vzdálenosti nemá střelec dost času nebo munice na vystřelení dvou ran."

Před lety zasetá nedůvěra vůči pistoli M9 nyní zkrátka naplno vyklíčila. Vojáci pro tuto zbraň rychle našli hned několik hanlivých přezdívek vyjadřujících malý smrtící účinek ("foukačka", "pistolka na hrášek") a žádají opětovné vyzbrojení vyřazenými pistolemi M1911A1. V červnu 2002 obdržel Kongres otevřený dopis od veteránů, v němž je situace s pistolemi Beretta v Afghánistánu poněkud vyděračsky přirovnávána k aféře s puškami M16 ve Vietnamu. Na scéně se dokonce objevilo i kuriózní připodobnění současné situace k tomu, kterak byly americké jednotky během první světové války vyzbrojovány problematickými francouzskými kulomety CSRG (Chauchat).

Početní příznivci ráže .45 ACP kritice pistolí Beretta nadšeně přitakávají. Občasné realistické připomínky ve smyslu, zda není něco zvláštního na tom, že drtivá většina ostatních zemí používá jako služební náboj 9 mm Luger a nemá s tím podstatnější problémy, jsou házeny přes palubu s odkazy na to, že rozšířenost neznamená automaticky kvalitu a že vyšší průbojnost nemůže dostatečně kompenzovat zastavovací účinek. Diskuze o tom je rozsáhlá, relativně zajímavá, ale celkem vzato poněkud monotónní.

A co bude dál?

Po tolikaletém testování a nemalých investicích se rozhodně nedá očekávat, že by zodpovědné kruhy amerických ozbrojených sil označily pistole M9 - které objektivně vzato jsou kvalitními moderními zbraněmi - za nevyhovující pro armádní účely. Snížená spolehlivost Berett v prašném a písčitém afghánském prostředí bude zřejmě řešena, podobně jako u dalších automatických zbraní použitých v akcích pro Al Kajdě, větším důrazem na údržbu a doplněním příslušenství pro čištění. Velkým otazníkem zůstává postup pro zvýšení účinnosti střeliva 9 mm Luger, které je unifikovanou municí NATO, proti živé síle. Jako řešení se pochopitelně nabízí změna projektilu, jenže pro vojenské náboje platí omezující mezinárodní konvence, a tak se toho nedá příliš mnoho vymýšlet. V jaké míře mezitím do služby opět nastoupí - oficiální i neoficiální cestou - staré dobré Governmenty, se neodvažuji odhadnout.

Zbývá ještě několik zajímavých otázek. Připomeňme, že jak vyplynulo z rozhovoru, který na veletrhu IWA 2002 poskytl Střeleckému magazínu Ugo Gussalli Beretta (viz SM 7/2002), vnímá firma Beretta pistoli Model 92 jako svou nejúspěšnější zbraň. Podnikne nejstarší zbrojovka na světě něco pro udržení čistého štítu "dvaadevadesátky"?

Na místě je snad také ptát se, zda se nespokojenost amerických vojáků promítne do pozice pistolí Beretta 92 na civilním trhu? Koneckonců zavedení této zbraně do výzbroje americké armády bylo a je v propagaci této pistole více než hojně využíváno.

V této souvislosti není od věci připomenout nedávnou anketu internetových stránek www.guns-info.cz, v níž byli čeští čtenáři - vzato kolem a kolem relativně nestranní uživatelé - dotazováni na zkušenosti s pistolemi Beretta 92. Z odpovědí vyplynulo, že Češi mají s "dvaadevadesátkou" velmi dobré zkušenosti a že ti, kteří si tuto zbraň pořídili, si ji zvolili především s přihlédnutím k jejím objektivně dobrým technickým a uživatelským parametrům.

Jedná se o upravený text článku otištěného ve Střeleckého magazínu 2/2003, s. 6-7.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=387