Saské vojenské zbraně
Datum: Neděle, 09. únor 2003 @ 06:00:00 CET
Téma: Články


Objevil jsem upoutávku na publikaci o saských vojenských zbraních od Udo Vollmera. Ale...

Tato upoutávka na stránkách časopisu DWJ je natolik všeobecná (podívejte se zde) že nevím, co si mám o knížce myslet. Stojí za těch skoro padesát europeněz nebo ne? Muzeum, do jehož knihovny by přišla, má hluboko do kapsy a musí kupovat jen věci kvalitní. Moje soukromá pokladnice je na tom ještě o dost hůř.
Není snad mezi čtenáři G-I někdo, kdo si ji již zakoupil a může knihu zhodnotit?
Pokud je dobrá, do muzejní knihovny by se hodila, protože Sasové byli tu našimi spojenci, tu nepřáteli na život a na smrt, prostě sousedi v civilizované střední Evropě.

Vezmeme-li to od úsvitu našich dějin, saský Jindřich I.Ptáčník se s rozděleným českým kmenem, jemuž vládla parta rozhádaných knížátek, hodlal vypořádat jako s polabskými Slovany (Srbové, Veleti, Havolané). Zabránila mu v tom jednak nemoc a smrt a taky Boleslav I. Ten zapíchl (nechal zapíchnout) nerozhodného bratra Václava, dobyl hrady ostatních knížat, na lid uvalil daně, za vybraný peníz postavil pořádnou jízdní armádu a když na něj Jindřichův syn Ota I. vyrazil, dokázal mu patnáct let vzdorovat, vybudovat v pauzách mezi boji říši až na hranice Kyjevské Rusi, aby se nakonec císaři poddal. Ale nikoli už jako malé knížátko z pražské kotliny, nýbrž jako mocný vládce, jemuž se nedá jen tak zakroutit krkem.
Připomeňme ještě Sasíky, kteří k nám chodili na křížové výpravy proti husitům, připomeňme jejich vpád do Čech po nástupu Marie Terezie nebo to, že jejich vojsko vytrvalo jako poslední německý spojenec na straně Napoleona. Tvrdě za to zaplatili. A samozřejmě nelze zapomenout na saský sbor ve válce roku 1866, která znamenala definitivní konec samostatného Saska.

Inu, proto sháním informace o té knížce.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=388