Zbrojnice vojsk III. Říše
Datum: Čtvrtek, 09. srpen 2001 @ 08:00:00 CEST
Téma: Články


Čs. zbrojní výroba pro nacistické Německo snadno a rychle. Přesněji až příliš snadno a příliš rychle

Martin Koller: Zbrojnice vojsk III. Říše.


ATM, s. 7/2001, s. 34-36.

Od letošního roku narážím stále častěji na stíny rukopisu knihy, jejíž název bývá uváděn různě, avšak základ je vždy monumentální: „2500 zbraní v českých zemích a na Slovensku“ alias „2500 let zbraní v zemích koruny české“. Autorem je velmi svérázný badatel Martin Koller.

Naposledy se úryvek Kollerova rukopisu objevil v letošním 7. čísle armádního magazínu ATM. Tři tiskové strany (ze značné části zaplácnuté 9 fotkami) a na nich vše o využívání, výrobě, vývoji a exportu československých pěchotních, dělostřeleckých a raketových zbraní, vojenských vozidel a letadel v letech 1939-1945. A to ještě autor stihl jednu půlstranu věnovat zarámování do obecně historického rámce. Tomu říkám sebedůvěra.

Pro Kollerův styl je typické hutné propletení fakt, čísel a jednoznačných soudů. Údaj stíhá údaj, pokud se vyčísluje, tak často do jednotlivých kusů, nechybí zasvěceně působící zmínky o tajných projektech. Vtip je v tom, že neméně suverénně autor spojuje objektivní fakta s nepřesnostmi a úplnými bludy; a protože článek nemá poznámkový aparát nebo aspoň seznam pramenů, můžeme jen hádat, do které škatulky co patří.

Někde nesmysl od serióznosti poznáte snadno. Letem světem: V koncernu Waffen – Union SKODA – BRÜNN GmbH se samozřejmě nesešla Škodovka s Českou zbrojovkou, nýbrž s někdejší Československou zbrojovkou alias od roku 1939 Zbrojovkou Brno. V Hrádku n. Nisou si pobočku zřídila firma Spreewerk, nikoli Spreenwerk. Pistolí M 27(t) se pokud vím Němcům dodalo poněkud víc než 420 000 kusů; a v české literatuře už bylo zdokumentováno, že verze s tlumičem si v Ardenách prostě zastřílet nemohla. Pistole vz. 38 se do německé výzbroje dostala pod označením 39(t). Pistole P.38 se v Uherském Brodě nikdy nevyráběly.

Pak jsou tu zapeklitější kvízy. Příklad: U karabin vz. 33 – ve skutečnosti 33/40 – pro horskou pěchotu by nebylo od věci brát v úvahu, že v literatuře se objevila dvě mírně odlišná vyčíslení celkové produkce: 131 403 kusů v knize České zbraně a střelivo (Praha, RADIX 1995), avšak také 131 503 ve Střeleckém magazínu č. 7/1997 (článek „Československá krátká puška vzor 33 a německá puška vzor 33/40“ Dr. Dolínka na s. 6-8), přičemž druhý údaj je podložený představením produkce po letech. Já pravdu neznám, ale když už to chce někdo uvádět přesně…

A kam se propána poděla výroba německé „pěšárny“ - když už nic jiného, tak alespoň K 98k a M.G. 34? Možná je to v rukopisu knihy někde dál, neboť ATM nám předkládá jen „zkrácený výtah“.

M. Koller nám zkrátka s mapováním vývoje a výroby pěchotních zbraní v Protektorátu Čechy a Morava příliš nepomohl; naopak do věci vnesl docela obstojný zmatek. Nám nezbývá než konstatovat, že zatím nejlepším shrnutím této problematiky i nadále zůstává příslušná pasáž studie V. Karlického ve sborníku Studie o technice v českých zemích (Praha, NTM 1995), o níž jsme před časem informovali. Podobně zaměřená kapitolka stejného autora v knize České zbraně a střelivo, z níž Koller evidentně v hojné míře opisoval, obsahuje přece jen nějaké ty chybičky.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=40