Něco málo o firmě Spreewerk nejen v Čechách II.
Datum: Úterý, 22. duben 2003 @ 00:00:00 CEST
Téma: Články


V pátek jsme na G-I vyvěsili první část informace o firmě Spreewerk. Nyní přichází na řadu to nejzajímavější: údaje o závodech tohoto zbrojního subjektu v českém pohraničí.

Už před delším časem jsem se víceméně náhodou (kdo nehledá, občas najde) dostal k předacímu protokolu ministerstva průmyslu ze dne 30. července 1946, v němž je řeč o pobočných závodech firmy Spreewerk v českém pohraničí. Od věci není připomenout, že šlo o tu část pohraničí, jež se po Mnichovu stala součástí Říše. Původně jsem chtěl napsat integrální součástí, ale pozice Sudet v německé správě i hospodářství byla přece jen poněkud specifická, takže jsem to vypustil.

Menší odbočka: Velmi zajímavě o zvláštní situaci zbrojního průmyslu v Sudetech během druhé světové války píše pan Dr. Karlický v knize "České zbraně a střelivo" (Radix 1995), str. 71. Připomínám, že tahle občas poněkud podceňovaná kniha je mimořádně fundovaným zarámováním zbrojní výroby v Českých zemích do širšího kontextu, aniž by se přitom zcela vytrácel důraz na detaily. V této knize mimochodem Dr. Karlický na str. 73 uvedl, že "berlínský zbrojařský podnik Spreewerk zařídil v Hrádku nad Nisou s pomocí subdodavatelů i z Protektorátu (např. hlavně od České zbrojovky) výrobu pistolí". V pozoruhodné, avšak podstatně méně známé studii "Česká zbrojní technika" ve sborníku "Studie o technice v Českých zemích", díl VI, 1918-1945, 2. část, Národní technické muzeum 1995, s. 735, ovšem Dr. Karlický, který si údaje necucá z prstů, úlohu závodu v Hrádku nad Nisou výrazně omezil - a zároveň připojil informaci o lokaci podniku: "Tak v závodě Spreewerk, vzniklém v objektu zrušené textilky v Hrádku nad Nisou, se vyráběly součástky německé pistole Pi.38 firmy Walther."

Ale zpět k našemu tématu. Nuže ve výše zmíněném předacím protokolu je mj. řeč o závodu Spreewerk I (Chrastava u Liberce) a pobočném závodě Spreewerk II taktéž v Chrastavě. Na připojeném německém plánu závodu se dočteme, že jde o "Spreewerk G.m.b.H. Grottau, Betrieb Kratzau" (plán je datován Grottau 12. 1. 1944 ). Asi nemusím upřesňovat, že Kratzau je česky Chrastava a Grottau Hrádek nad Nisou.

O závodu je v protokolu řečeno toto:

"Majitelem právoplatným a budovatelem v rozsahu, jak jest dnes, byla firma Ignác Klinger - továrna na sukno a přádelna v Chrastavě. Podnik byl budován a vystavěn již za Rakousko-Uherska. Od firmy Klinger byl celý závod koupen roku 1943 [v jiném připojeném materiálu je uvedeno 1942 - dp] německou společností pro brannou výrobu za 15 mil. korun a přeměněn na závod zbrojní. Němci samo nepřistavěli budovy žádné, ale zrušili vlastní tepelnou a vodní energetickou stanici a pořídili transformátory, z nichž byl odebírán proud pro pohon strojů a osvětlení."

Údaje o omezené budovatelské aktivitě Němců víceméně korespondují se základní charakteristikou provozních budov, kterou jsem si okopíroval. Podle tohoto materiálu vznikla za války jedna přístavba (v roce 1944) a 2 průchody (v roce 1943).

Součástí protokolu je i soupis strojového vybavení a materiálu, který jsem si ale ani nevypsal, ani neofotil, protože tam na první pohled nebylo nic zajímavého (jako třeba součástky zbraní apod.). K soupisu bylo připojeno sdělení, že velkou část vybavení a materiálu odvezla Rudá armáda; nicméně závod Spreewerk II zůstal údajně nedotčen. Žádné další podrobnosti o zbrojní výrobě mně dostupný zdroj neobsahoval.

Zbývá dodat, že v roce 1946 se z někdejších závodů Spreewerk v Chrastavě staly Kovoprůmyslové závody Chrastava. Po dalším vývoji, který jsem se zatím nepokoušel mapovat (a asi ani nepokusím), se chrastavský podnik stal součástí Elitexu Chrastava. Možná někdo ze čtenářů bude tak laskav a toto bílé místo zaplní.

A ještě jedna věc: Hned po osvobození v roce 1945 se československé ministerstvo národní obrany dosti intenzivně pokoušelo zorientovat v aktuální situaci zbrojního průmyslu s ohledem na činnost jednotlivých podniků za války. Bohužel loni v srpnu přišly povodně a fondy MNO 1945 a 1946 z Vojenského ústředního archivu v Praze, kde by se k tomu mělo najít dost zajímavého, si čtou vodníci nebo Mrazík (anebo možná taky ti lidé, co vybírají skládky, ale u těch nevím, jak se jim říká). Kdybych nebyl líný a zhruba před rokem Invalidovnu víc navštěvoval, mohli jsme být krapet chytřejší. Takhle jsem stihl najít jen pár drobtů, které ukazují, jak pozoruhodné materiály tam k dané problematice nejspíš byly. Tedy popravdě ne všechny - ale o tom někdy příště.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=439