Výstava ''Skončeno a podepsáno''
Datum: Úterý, 06. květen 2003 @ 13:00:00 CEST
Téma: Články


Naši čtenáři obvykle souběžně sledují taktéž hoba stránky, takže již vědí, že se před krátkým časem na trhu objevila kniha Zdeňka Roučky "Skončeno a podepsáno. Drama Pražského povstání". Tato kniha se pak stala základem pozoruhodné výstavy, jejíž vernisáž proběhla včera odpoledne.

Výstava nese název "Skončeno a podepsáno. Drama Pražského povstání ve fotografii" a záštitu nad ní převzali předseda senátu Parlamentu ČR a ministr vnitra ČR. Její realizace se institucionálně ujal Státní ústřední archiv v Praze a Vojenský historický ústav tamtéž, autorsky ji zajišťoval tým ve složení PhDr. Emilie Benešová, Mgr. Tomáš Jakl a Zdeněk Roučka. Hlavní část expozice je umístěna v archivním areálu na Chodovci, malá část se nachází v Jindřišské věži v Jindřišské ulici (údajně jen fotografie k 5. květnu).

Vernisáž byla naplánována na 5. 5. 2003 v 17.00, její zahájení se o pár minut zpozdilo. Se zdravicemi postupně vystoupili zástupci patronů (za Petra Pitharta Jan Ruml, za ministra vnitra pro mě neznámý náměstek, jehož jméno jsem navíc obratem zapomněl) a také zástupce pana prezidenta republiky (šéf VKPR). Proslovy to byly zajímavé, velmi vlastenecké a trochu patetické. Přítomným bylo např. říkáno, že jde o přelomovou událost v interpretaci Květnových událostí, že se Češi nemají za co stydět, že by se nemělo zapomínat na české policisty a četníky a vládní vojsko; a taky že pan prezident Václav Klaus problematiku odboje dlouhodobě sleduje a odbojářů si velmi váží, což dal už mnohokrát najevo.

Pan Roučka pak ve stručnosti popsal genezi knihy, jejíž počátek sahá - pokud to nepletu - do podzimu 2001, kdy svůj záměr vyslovil během restauračního posezení s Jaroslavem Čvančarou. Autor knihy (tu bylo mimochodem na vernisáži možné zakoupit s pronikavou slevou a pan Roučka ji ochotně podepisoval) a spoluautor výstavy výslovně upozornil zejména na protokol České národní rady z 8. května 1945, z něhož vyplývá, že v Pražském povstání zvítězili čeští bojovníci, aniž by tím ovšem byla snižována úloha sovětských a amerických sil. Pan Roučka se nakonec vyjádřil zhruba tak, že pokud nám bude před fotkami nevolno a budeme cítit mrazení v zádech, výstava splnila svůj účel.

Poté byla zahájena prohlídka expozice, kde samozřejmě zpočátku nebylo hnutí. Vernisáže se totiž zúčastnilo opravdu požehnaně lidí, včetně různých známých osobností - za všechny jmenuje např. zmíněného J. Čvančaru či Stanislava Auského (v parádní uniformě). K tomu si připočtěte početné zástupce médií.

Výstava je sestavena z výběru fotografií použitých rovněž v knize, jsou zde i různé dokumenty, tiskoviny, uniformy, zbraně, video. Zkrátka hezká moderní expozice, navíc důsledně česko-anglická. Zpočátku jsem poněkud skepticky nahlížel na zvětšení fotografií do místy opravdu velkých formátů. Jeden z autorů výstavy Tomáš Jakl mi však sdělil, že snímky byly zvětšovány digitální cestou a čištěny, takže jsou kvalitnější (ostřejší, čistější, prokreslenější, prostě lepší) než originály či než snímky v knize. Porovnání s knihou jsem mohl učinit na místě - a je to pravda! O věci jsem se bavil také s panem Galandauerem, který podobně laděnou výstavu pořádal v roce 1964 a mnoho snímků zná. I on mi potvrdil zvýšenou kvalitu fotografií na výstavě v porovnání s originály. Inu, pokrok.

Ještě můžu zmínit, že do expozice byl vybrán menší počet těch opravdu drsných snímků (tzv. střeva), takže by ji mohly bez větší újmy absolvovat i slabší povahy - což nelze s plnou zodpovědností říci o knize.

Trochu jiné kafe je určité zploštění interpretace událostí, ke kterému na výstavě v porovnání s knihou nevyhnutelně došlo. Hlavní dojem zde totiž udávaly popisky, které skutečně nelze považovat za příliš objektivní komentář (v knize to bohatě vyvažuje úvodní textová část, z níž se na výstavě ocitly jen výňatky na velkých tabulích, které se obvykle příliš podrobně nečtou). Jeden z mých známých, který je profesionální historik, to nesl dost těžce; ale drtivá většina návštěvníků, z nichž někteří vypadali, že u toho minimálně jako děti byli, neměla námitek. To už se ale možná dostáváme k otázce výkladu některých klíčových okamžiků našich dějin, u kterých se asi zcela nezaujatého výkladu nedočkáme nikdy - přičemž není jisté, zda by o něj někdo stál.

Výstava "Skončeno a podepsáno" by měla trvat do 6. června 2003 a je otevřena denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=452