Československé civilní zbraně: Začátky sériové výroby (nejen) ve Zbrojovce Brno
Datum: Čtvrtek, 06. září 2001 @ 08:00:00 CEST
Téma: Články


Kdy vlastně v legednární brněnské Zbrojovce a dalších čs. podnicích začala sériová výroba zbraní pro civilní sektor

Tímto článkem startujeme patrně velmi volný cyklus statí o výrobě civilních zbraní na našem území v právě uplynulém 20. století. Označení "československé" pomáhá s přesnějším časovým vymezením tématu, na jehož striktním dodržování však rozhodně netrváme. Každé doplnění nebo upřesnění, o samostatných autorských počinech ani nemluvě, je tradičně velmi vítáno.

Je známou skutečností, že po velmi skromných začátcích v prvních letech existence samostatného státu Čechů a Slováků si meziváleční českoslovenští výrobci ručních palných zbraní dokázali poměrně rychle vydobýt přední místa na domácím i světovém trhu, přičemž řada jejich výrobků byla právem považována za světovou špičku. Zapomínáno bývá, že takto vyhlížela situace v oblasti vojenských zbraní; v případě produktů určených pro civilní sektor vykazoval náš průmysl daleko skromnější výsledky.

V meziválečném období byla výroba loveckých, sportovních a obranných zbraní na území ČSR bezmála výsadní doménou malých soukromých firem (zvláště silné pozice mezi nimi zaujímalo zejména pražské puškařské družstvo Lověna či opočenská firma František Dušek). Velké zbrojní podniky – státem kontrolovaný gigant Československá zbrojovka, a. s., v Brně, dále menší Česká zbrojovka, a. s., v Praze se závodem ve Strakonicích (od r. 1936 také v Uherském Brodě) a pražská Zbrojovka Ing. F. Janeček - se v této době až na výjimky zabývaly především rozsáhlými vojenskými zakázkami pro čs. armádu a pro zahraničí.

Přitom konkrétně v případě brněnské Zbrojovky byly plány zpočátku právě opačné. Již na jaře 1920 hodlalo vedení továrny v době nedostatku armádních zakázek vrhnout na trh velký počet loveckých kulovnic na bázi vojenských opakovaček za provokativně nízké ceny. K této zajímavé problematice se na G-I stránkách ještě vrátíme; nyní jen konstatujme, že nakonec bylo ředitelství Československé státní zbrojovky, jak se tehdy brněnský podnik nazýval, nuceno ze svých plánů výrazně slevit do té míry, že zbrojovácká meziválečná produkce civilních kulovnic - někdy označovaných jako vz. 21 a 22 - činila maximálně několik set kusů ročně a navíc zůstávala výrazně ztrátovou záležitostí. Ve druhé polovině 30. let se v Brně koketovalo s výrobou brokovnic a vzduchovek, avšak bez praktického výsledku.

Během německé okupace maloobjemová, převážně puškařská výroba civilních zbraní na našem území v určitém rozsahu pokračovala (o relativnosti tehdejšího útlumu svědčí skutečnost, že v roce 1939 vznikla brněnská puškařská firma Emanuel Holek) a v případě několika firem dokonce stoupla (zejména firma Dušek pronikavě zvýšila produkci svých kapesních pistolí DUO, jejichž odběratele však zatím neznáme - není vyloučeno, že se mohlo jednat např. o zprostředkované dodávky pro německé osadníky na okupovaných územích, což bych já osobně nepovažoval za čistě civilní výrobu).

Zbrojovce Brno, která nás zajímá především, byla na počátku 40. let povolena výroba 5000 loveckých kulovnic, do níž se skutečně postupně pustila (není zatím známo, zda v celém rozsahu), přestože i nadále se pro ni jednalo o ztrátový obchod, umocněný tím, že byla nucena dodržovat úředně stanovenou výši cen.

Pro všechny zbrojovky na území Protektorátu Čechy a Morava a stejně tak v částech Sudet připojených k Říši však po celou válku zůstávalo jednoznačně dominantní pokrývaní potřeb německé branné moci.

Podtrženo a sečteno: Pro celé právě popsané obodobí, tj. roky 1918-1945, hovoříme o výrobě, která sice u mnoha podniků měla zčásti strojový charakter, jehož objem byl závod od závodu různý, dokončení zbraně však probíhalo prakticky vždy ve velké míře rukodělným způsobem.

Plnohodnotná sériová tovární výroba civilních zbraní v Československu začala teprve po druhé světové válce, kdy naše hlavní zbrojní podniky urychleně hledaly nové výrobní programy pro vytížení nyní stagnujících kapacit zaměřených primárně na vojenský materiál.

Zbrojovka Brno dokázala na tento trend zareagovat velmi rychle: již v roce 1945 zahájila produkci kulovnic „Z“ a patrně i brokovnic ZP, v příštím roce následovala mimořádně populární malorážka ZKM 451 (v pouze tisícikusové sérii byl vyráběn také model ZKM 455) a kulovnička Hornet. Kromě toho byl v roce 1946 zahájen také vývoj nové lovecké kulovnice, s níž se brněnská Zbrojovka hodlala prosadit na dosud relativně volném světovém trhu. Výsledkem spletitých konstrukčních prací, do nichž negativním způsobem zasáhly poválečné politické poměry, se stala proslulá lovecká kulovnice ZG 47. To už je ovšem složitejší příběh, který zasahuje až do 50. a 60. let 20. století.

Text je upravenou verzí úvodní části článku Lovecká kulovnice ZG 47 publikovaném ve Střeleckém magazínu 9/2001.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=61