Bedřich Brandejs: České zbrojířství I. část
Datum: Pátek, 07. září 2001 @ 08:00:00 CEST
Téma: Články


Méně známá stať jednoho z našich nejlepších odborných publicistů

Osobnost Bedřicha Brandejse se v české odborné literatuře o zbrojní technice druhé poloviny 19. a počátku 20. století tyčí jako nepřehlédnutelný monument na dosti bezútěšné pláni. Koneckonců i při srovnání se zahraničím nacházíme jen nemnoho takto fundovaných a zároveň pilných spisovatelů.

Brandejse naštěstí nemusíme počítat k pozapomenutým zjevům našeho oboru, což si ostatně příští týden ukážeme v rozsáhlejším biografickém článku čerpajícím z dosud publikovaných materiálů.

Poněkud horší je to s praktickou znalostí Brandejsova díla, které je dodnes velmi cennou studnicí informací o (nejen) českém puškařství 19. století. Vedle již dvakrát reprintovaného díla "Zbraně střelné, lovecké, terčovní a obranné" jsou další publikace B. Brandejse známé pouze hrstce nadšenců, což v ještě větší míře platí o jeho působení v řadě periodik zahrnujících i mimozbrojní oblasti. Specifickou kapitolu v této souvislosti představují hesla o zbrojní technice v Ottově slovníku naučném, které dodnes mnoho autorů využívá, aniž by řada z nich věděla o Brandejsově autorství.

Jedním z velmi málo známých Brandejsových publikačních počinů představuje stať Zbrojířství ve třetím dílu monumentálního sborníku "Sto let práce. Zpráva o Všeobecné zemské výstavě výstavě v Praze 1891". Příslušný svazek nese název "Obraz, kulturní význam a výsledky výstavy" a vyšel v Praze roku 1895. Brandejs se zde o zbrojní výrobě v Čechách rozepsal na stranách 381-383, z čehož pro G-I stránky vyjímáme části věnované v prvé řadě puškařství. Tento text je nutné považovat za jakýsi "surový" materiál. Podstatně větší vypovídací hodnotu získá po kritickém zhodnocení ze strany odborníka na tuto problematiku, což, jak doufám, učiní šéfredaktor G-I stránek Jan Tetřev, načež bychom výsledek publikovali ve Střeleckém magazínu a samozřejmě i na G-I.

Bedřich Brandejs: Zbrojířství I. část

Zbrojířství stálo v Čechách vždy na stupni takovém, že svými výrobky vyrovnalo se kterýmkoli výrobkům cizozemským a zvláště střelné zbraně české těšily se i v daleké cizině pověsti tak dobré, že najdeme výrobky mistrů pražských a karlovarských, jako Houšky, Mentla, Ekarta, Linka, Mayra aj. v nejslavnějších sbírkách zbraní.

Koncem minulého, zvláště ale na začátku nynějšího století trpěla česká výroba stále se vzmáhající soutěží ciziny, ježto zejména v kruzích šlechtických větší oblibě se těšily zbraně anglické. K tomu přidružil se také znamenitý vynález třaskavé rtuti, z níž se v Anglicku robily brzy zápalné kuličky, zápalky rourkovité i šešulovité, zapalující se vesměs pouhým udeřením kohoutku, majícího podobu kladívka.

Zároveň doba válek Napoleonských jak u nás, tak i jinde tlumila všechen ruch pokrokový a zejména na puškařství působila zhoubně, ježto dovední dělníci i venkovští mistři byli své práci odcizováni a přidržováni k hrubé práci komisní ve zbrojnicích a v pevnostech. Mistři zatím, nemajíce dostatečných pracovních sil, byli nuceni snižovati své ceny i mzdu dělníkům ještě zbylým, čímž tito odpuzeni hledali své štěstí raději v cizině.

V té době zemřel v Praze starý puškař, Matěj Brandejs, po němž dílnu i známosť převzal roku 1820 A. Č. Lebeda z Vídně rychlo se navrátivší, sotva pětadvacetiletý (nar. v Černošicích u Zbraslavi, zemř. v Praze r. 1857). Vpravil se s energií jemu vlastní do poměrů. Jsa sám odborníkem prvního řádu (jak dosvědčuje jeho mistrovský kus, chovaný v českém museu), žádal také od svých dělníků práci bezvadnou, kterou dobře platil, ale také dobře si platiti dal. Zdarem Lebedovým byli ovšem i jiní povzbuzeni, a nová doba rozkvětu dostavila se rychleji, než se za panujících poměrů dalo předvídati.

Pokračování v pondělí





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=64