Bedřich Brandejs: České zbrojířství II. část
Datum: Pondělí, 10. září 2001 @ 08:00:00 CEST
Téma: Články


Pokračování stati našeho výnamného odborného publicisty

Bedřich Brandejs: Zbrojířství II. část

Roku 1824 vynalezl pařížský lékárník Mikuláš Bellot (nar. 1792, zemř. v Praze 1882) chlorečnan draselnatý, a rozhodl se vynález svůj, který co do lučebné povahy byl mnohem méně škodlivým než třaskavá rtuť, pro střelné zbraně zužitkovati. Zřetel svůj obrátil ku Praze jako středu Evropy, kde společně s francouzských technikem Sellierem zakoupili veliké pozemky tak zvané „Parukářky“ u Olšan, a zařídili zde velkou továrnu na zápalky, první to v Evropě a jedinou v Čechách. K vůli úspoře cla při vývozu zařídili již po pěti letech za hranicemi druhou stejně rozsáhlou továrnu v Schönbeku na Labi. Roku 1873 stal se podnik majetkem akciové společnosti s kapitálem 600.000 zl., r. 1883 zřízena poboční továrna v Rize.

Továrnou na zápalky vzpružena mocně činnosť českých puškařů; žel jen, že veškery staré zbraně se šmahem předělávaly na nárazové (perkusní) – a menší puškaři, tím přetížení, poměrně málo pozornosti věnovali práci nové. Jedině pražští neochábli, a zvláště Lebeda hleděl zjednati odbyt v cizině. Roku 1828 sestrojil nový druh nárazových zámků, zcela rozdílný od zámků starších i novějších anglických, jejž nazval „zámkem skříňkovým“. Na tento vynález byla udělena r. 1829 první výsada v oboru zbraní v Čechách.

Lebeda byl původcem zvláštního charakteristického genru v úpravě zbraní, který se dosud v cennících větších továren cizozemských uvádí jako „úprava dle pražského vzoru“. Za odběratele měl všecky evropské panovníky své doby. Hlavní odbyt nalézaly jeho výrobky v cizině, zejména v Rusku, kde nabyly takového rozšíření, že v některých krajích ručnice nejmenována leč „lebedovkou“. Svou činnosť korunoval zhotovením 24 nádherných ručnic (12 dvojáků a 12 dvojek), jež objednány osobně J. V. císařem, načež závod odevzdal svému staršímu synu Antonínovi, po němž opět mladší Ferdinand vedení jeho přejal. Vývoz rozšířen tou dobou také do Španěl, Asie a jiných zámořských zemí.

Současníky Lebedovými byli v Praze zejména Fr. Novák, Ant. Kalivoda, A. Chr. Kellner (po něm téhož synovec Petzold), Fr. Burda, Rubeš, Mat. Endel, Mat. Mach aj. – mimo Prahu pak J. Novotný v Litoměřicích, Dubina v Mladé Boleslavi, bratří Čermákové v Chocni, Dominik Brandejs v Třebechovicích (vlastní vynálezce zúžených brokových hlavní, které nyní pod jménem „Choke-bore“ se prohlašují za vynález anglický).

V Karlových Varech, kde v dřívějších staletích tak dovední zbrojíři žili, zaniklo puškařství úplně a soustředilo se v městě Výprtech i v okolí, kde dosud několik továren se nalézá, a v poslední době po způsobu anglickém také práce strojní se zavádí. V dřívějších dobách vyráběly se ve Výprtech také ručnice vojenské, a to ročně 1100 kusů, jinak pracovaly se v Čechách vojenské zbraně jen výjimečně a sice jedině v továrně Lebedových synů v Praze. Tak zejména roku 1857 předělávány ručnice soustavy Consolovy na nárazové; několik roků později předělávány staré rakouské zbraně pro vojsko mexické a r. 1868 opětně rakouské předovky na zadovky dle soustavy Wänzlovy. Od té doby se vojenské zbraně v Čechách nevyrábějí.

Ve Výprtech vyráběly se až do let padesátých také hlavně ručničné; Lebeda též svým časem usiloval založiti tento průmysl buď v Čechách neb na Moravě; zůstalo ale při pouhém pokusu; i ve Výprtech výroba hlavní úplně zanikla.

Pokračování zítra





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=65