STRZAŁ aneb svěží odborněspisovatelský vichr z Polska
Datum: Středa, 30. březen 2005 @ 12:00:00 CEST
Téma: Články


Letmá připomínka toho, že naši severní eurounijní kolegové už pár let vydávají odborný časopis o moderních a historických zbraních s úderným jménem STRZAŁ, geniálním mottem a výborným obsahem, se zvláštním zřetelem na jednoho autora.

Mám hodně špatnou paměť, ale ještě se mi matně vybavuje, jak se svého času na různých akcích a výstavách začínalo objevovat pár hromotluků z Polska, kteří trochu drze a nesměle zároveň reprezentovali zbrusu nový polský odborný časopis, jenž při těchto příležitostech rozdávali doslova plnými hrstmi. Kolega Skramoušský taky vzpomíná, že se jednou v redakci SM zničehonic objevil velký chlap z Polska, bez varování se s nadšeným výkřikem vrhl na jeden z řezů českých zbraní, který tam zrovna byl (mám dojem, že řeč byla o Sa vz. 58), a bleskově ho rozebral. Byl to Leszek Erenfeicht, o kterém tu ještě bude obsáhlá řeč. Tuhle fázi už mají hoši ze STRZAŁu v každém případě dávno za sebou. Teď jsou tak nějak klidnější a důstojnější; ale hlavní je, že jsou vytrvale hodně dobří.

Pro zájemce o starší zbraně bude nejzajímavější osobností tohoto periodika právě již zmíněný silák jménem Leszek Erenfeicht. Je to milý a hodně chytrý hoch, který k dovršení všeho dobře rozumí i mluví česky (takže se lze vyhnout tomu trapnému prznění češtiny, které předvádí většina obyvatel ČR v domnění, že zvládají hovořit po polski). Leszek má neuvěřitelnou výkonnost – v každém čísle STRZAŁu od něj najdete několik obsáhlých, informacemi nabitých článků – a úctyhodný záběr, sahající od předovek po moderní armádní výzbroj. Má výborné kontakty po celém světě (v USA si např. nedávno vystřelil ze všeho možného, včetně australského samopalu Owen či nechvalně známého kulometu Chauchat), díky čemuž mimo jiné stíhá získávat nejžhavější informace i literaturu (viděl jsem v jeho rukou výbornou holandskou knihu o německých PT zbraních, která oficiálně měla vyjít až další týden). Zároveň ale stíhá provádět obsáhlé archivní výzkumy o dějinách polské výzbroje, chodí do muzeí, komunikuje se sběrateli, jezdí na výstavy a prezentace, navštěvuje světové zbrojovky…

Co se týká Leszkova psaní, dá se o něm myslím směle říci, že má poněkud „lehčí pero“, aniž by tím ovšem trpěla odborná úroveň jeho textů. V jeho článcích se zajímavým způsobem spojuje zbrojně technické zaměření (včetně velmi podrobných technických popisů) s více než slušným obecně historickým povědomím. Což, přiznejme si, není mezi spisovateli o zbraních zdaleka zvykem. Bývá dost vtipný (tak třeba o našem „samopalu vz. 58“ při porovnávání s AK psal jako o „anorektikovi“, má taky hodně veselé mezititulky). A někdy také možná poněkud „polskostředný“ – nejvíc mě to trklo, když při popisu geneze samopalu Uzi (mimochodem celkově nejlepší rekapitulaci, jakou jsem zatím ve světové literatuře četl – bude to asi tím, že neumím blízkovýchodní jazyky) suverénně prohlásil, že česká konstrukční větev samopalů se závorníkem částečně obepínajícím hlaveň a se zásobníkem v pistolové rukojeti byla určitě inspirována polskými samopaly vyvíjenými během druhé světové války a těsně po ní ve Velké Británii. Netvrdím, že Češi o téhle „polské stopě“, jak tomu ve STRZAŁu říkali, vůbec nevěděli (Leszek tvrdí, že se o tom tehdy hodně psalo ve světovém odborném tisku), jen to prostě zatím nemůžeme jednoznačně potvrdit nebo vyloučit, takže jde o zbytečně silná slova.

Minulý týden jsem si důkladněji prostudovával Leszkův článek o pistoli VIS wz. 35, hlavně kvůli pasážím o zkouškách pistolí (a revolverů) v Polsku během 20. let, anžto tam hrály významnou úlohu čs. bambitky. Dámy a pánové, je to síla. Prakticky všechny dosavadní interpretace vývoje této pistole jsou pasé, včetně oněch stále dokola omílaných historek o tom, jak Wilniewczyce vyburcovalo k akci rozhodnutí koupit licenci na čs. pistoli vz. 24 (Wilniewczyc to kdysi napsal v jednom textu v roce 1959 a od těch časů to přebíral jeden autor od druhého). Spoustu nových informací Leszek sehnal i o výrobě před válkou a během ní. K tomu fůra zajímavých fotek (mj. prototypu z roku 1931 či pistole WIS wz. 32 v. č. 0003 z „informační partie“ z roku 1932 – máme slíbeno pro SM).

Jako sladkou tečku za tímto neurovnaným chvalozpěvem uveďme, že Leszek Erenfeicht momentálně o pistolích VIS wz. 35 píše knihu, a to přímo anglicky pro renomované kanadské nakladatelství Collector Grade Publications Incorporated. Můžeme se prý těšit tak za dva tři roky. Nevím, jak vy, ale já se tedy těším docela určitě.





Tento článek najdete na Mgr. Jan Tetřev-Informační server přátel zbraní
http://www.guns-info.cz

Adresa tohoto článku je:
http://www.guns-info.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=869